Vladimir Putin splnil očekávání a v neděli s přehledem zvítězil hned v prvním kole prezidentských voleb. Své čtyři soupeře nechal daleko za sebou.

"Vyhráli jsme v čestném a otevřeném boji... Díky podpoře drtivé většiny voličů jsme dosáhli čistého vítězství," prohlásil Putin se slzami v očích před desetitisícovými davy svých přívrženců před moskevským Kremlem.

Podle téměř úplných volebních výsledků Putin získal už třetí prezidentský mandát se ziskem 63,82 procenta hlasů. V roce 2000 dalo v prezidentských volbách Putinovi hlas 52,94 procenta, v roce 2004 to bylo 71,31 procenta voličů.

Prokremelští mládežníci začali slavit vítězství svého favorita už po oznámení prvních volebních výsledků. Opoziční skupiny naopak mluví o rozsáhlém falšování hlasování a už na pondělní odpoledne plánují protestní shromáždění.

Podrobnou infografiku volebních výsledků podle regionů naleznete ZDE.

Ve volebním klání překvapil miliardář Michail Prochorov, který skončil na třetím místě se ziskem 7,77 procenta hlasů. Jako druhý se pak podle volební komise, která už sečetla 99 procent hlasovacích lístků, umístil předseda ruských komunistů Gennadij Zjuganov, jenž dosáhl na 17,18 procenta hlasů.

Čtvrtým je šéf nacionalistů Vladimir Žirinovskij s 6,23 procenta hlasů, pětici kandidátů uzavírá vůdce strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov s 3,84 procenta hlasů.

Hlavní data o Putinovi

7. října 1952 - Narodil se v Leningradě (dnešní Petrohrad).

1975 - Ukončil právnickou fakultu Leningradské státní univerzity.

- Po studiích vstoupil do Výboru státní bezpečnosti (KGB).

Červenec 1983 - Oženil se s Ljudmilou Škrebněvovou. V roce 1985 se jim narodila dcera Máša, o rok později další dcera Káťa.

1985 - Jako agent zahraniční rozvědky KGB odjel do tehdejší NDR.

1990-1991 - Asistent prorektora Leningradské státní univerzity, později poradce předsedy Leningradského sovětu Anatolije Sobčaka.

Červen 1991 - Jmenován předsedou výboru pro zahraniční styky petrohradské radnice.

Srpen 1991 - Odešel z KGB.

1994-1996 - Zástupce primátora Petrohradu Anatolije Sobčaka.

Srpen 1996-březen 1997 - Zástupce vedoucího Správy pro záležitosti prezidenta Borise Jelcina.

Březen 1997-květen 1998 - Zástupce vedoucího Úřadu prezidenta a vedoucí Hlavní kontrolní správy prezidenta.

Červenec 1998-srpen 1999 - Ředitel Federální bezpečnostní služby (FBS).

16. srpna 1999 - Prezidentem Borisem Jelcinem jmenován předsedou vlády.

31. prosince 1999 - Po Jelcinově překvapivé demisi se stal úřadujícím prezidentem.

26. března 2000 - Zvítězil v prvním kole prezidentských voleb.

7. května 2000 - Oficiálně se ujal prezidentské funkce.

12. srpna 2000 - Havárie ruské jaderné posádky Kursk v Barentsově moři, nepřežil nikdo z 118 členů posádky. Putin byl podroben ostré kritice veřejnosti za to, že v souvislosti s nehodou ihned nepřerušil svoji dovolenou na Jaltě a že Rusko otálelo s přijetím zahraniční pomoci.

14. března 2004 - Podruhé zvítězil v prezidentských volbách.

3. září 2004 - Smrtí přes 330 lidí (včetně 186 dětí) skončilo po útoku ruských jednotek třídenní obléhání školy v severoosetském Beslanu, kde asi 30 teroristů zadržovalo 1200 rukojmích. Po zásahu Putin oznámil sérii opatření v boji proti terorismu, která výrazně posílila kontrolu Kremlu nad zemí.

11. dubna 2005 - Nevyloučil, že by se mohl ucházet o funkci hlavy státu i potřetí; ne však v roce 2008, kdy mu končí druhé funkční období, ale později.

1. října 2007 - Stal se lídrem kandidátky strany Jednotné Rusko, která ve volbách 2. prosince drtivě zvítězila.

10. prosince 2007 - Poprvé veřejně řekl, že podporuje tehdejšího prvního vicepremiéra Dmitrije Medveděva jako svého nástupce.

19. prosince 2007 - Americký časopis Time ho jmenoval osobností roku za to, že stabilizoval Rusko.

8. května 2008 - Putin se stal předsedou ruské vlády a šéfem vládní strany Jednotné Rusko poté, co Medveděv vyhrál první kolo březnových prezidentských voleb a 7. května se ujal funkce.

24. září 2011 - Premiér Putin a prezident Medveděv na sjezdu strany Jednotné Rusko oznámili, že si své funkce hodlají vyměnit. Putin souhlasil s Medveděvovým návrhem, aby se v roce 2012 ucházel o prezidentskou funkci, naopak Medveděv přijal Putinovo doporučení, aby se postavil do čela stranické kandidátky pro parlamentní volby, které se konají 4. prosince.

27. listopadu 2011 - Putin oficiálně přijal kandidaturu na prezidenta.

4. prosince 2011 - V parlamentních volbách opět zvítězila hlavní vládní strana Jednotné Rusko, výrazně si ale pohoršila oproti minulým volbám.

4. března 2012 - Putin vyhrál podle odhadů první kolo prezidentských voleb.

Propad v Moskvě a Petrohradě

V jednotlivých částech Ruska se volební výsledky výrazně liší. V Moskvě Putin nedosáhl ani na polovinu voličských hlasů, nižší než celostátní bilance je Putinův výsledek i v Petrohradě či v Kaliningradské oblasti.

Drtivou podporu má naopak na ruském venkově a zejména v oblasti neklidného severního Kavkazu. V Dagestánu pro Putina hlasovalo 93 procent a v Ingušsku 92 procent voličů, v Čečensku, kde volební účast překročila 94 procent, získal Putin dokonce 99,73 procenta hlasů.

Jak ale již před hlasováním upozornil v rozhovoru pro IHNED.cz mezinárodní pozorovatel voleb v Rusku, mohla by se tato těžko uvěřitelná čísla od skutečnosti značně lišit.

"Zkouška z nezávislosti"

Putin ohlásil své vítězství necelé tři hodiny po zveřejnění prvních výsledků.

Nešlo podle něj jen o volby, ale i o zkoušku celého národa z politické zralosti, samostatnosti a nezávislosti. Rusku prý nelze nic vnutit, Rusové odmítli provokace a pokusy "zničit ruskou státnost a uzurpovat moc".

"Toto vítězství potřebuje celá země, aby byla moderní, silná a nezávislá, a proto je nikomu nepřepustíme," zapřisáhl se ještě dříve stávající prezident Dmitrij Medveděv, stojící po Putinově boku jako po celé čtyři předchozí roky.

Medveděv se po květnové inauguraci nové hlavy státu má stát předsedou nové vlády.

Soud přezkoumá kauzu Chodorkovského

Dosluhující ruský prezident Dmitrij Medveděv hned v pondělí učinil vstřícný krok vůči opozici.

Pověřil totiž generálního prokurátora, aby do 1. dubna prověřil zákonnost a oprávněnost 32 soudních rozsudků včetně kauzy bývalého miliardáře a kritika Kremlu Michaila Chodorkovského. Kontrolou prokuratury má projít i případ Chodorkovského spolupracovníka Platona Lebeděva.

Podle agentury ITAR-TASS vychází 32 soudních kauz ze seznamu, který v únoru prezident obdržel od představitelů opozice. Ti tehdy přišli do Kremlu, aby hlavě státu předali seznam osob, jež považují za politické vězně. Medveděv jim přislíbil, že uvedené případy přešetří.

Opozice výsledkům nevěří

Podle opozice byly volby nepoctivé, jak svědčí tisíce zpráv domácích pozorovatelů o údajných přehmatech u uren, tak i skutečnost, že kritici Kremlu nebyli k volbám vůbec připuštěni a státní televize na obrazovce ukazovaly hlavně Putina. O legitimitě nového prezidenta prý nemůže být řeči.

"Nemohu tyto volby nazvat ani čestnými, ani spravedlivými, ani úctyhodnými," prohlásil Zjuganov, který vede druhou nejsilnější stranu v zemi.

"Neuznáváme tyto volby, považujeme je za nelegitimní, nečestné a neprůzračné." Stejný názor má i mimoparlamentní a "nesystémová" opozice, která své kandidáty do klání vyslat nemohla.

Naopak podle vládního tábora byly volby "nejpoctivější" v dějinách a ukázaly, že za stávajícím premiérem stále stojí většina Rusů.

Šéf Putinova volebního štábu Stanislav Govoručin považuje v ruských podmínkách zopakování "arabského jara" s pády autoritářských režimů za nereálné.

Skupina mužů a žen vkládá ve velkém volební lístky do uren. Kvůli tomuto videu musely být anulovány výsledky z hlasovací místnosti ve městě Tamurovka.


Starý kůň dobře táhne

Putin už Rusku vládl jako prezident v letech 2000 až 2008, než se z ústavních důvodů musel přesunout "jen" do čela vlády. Málokdo sice pochyboval, že by se do Kremlu nevrátil, ale vzhledem k bezpříkladné vlně protestů je možná otázkou, zda se udrží v křesle celých šest let.

Volby sice i nyní provázely stížnosti na tisíce údajných přehmatů, ale zároveň si mnozí Rusové myslí, že by se "nemělo přepřahat, dokud starý kůň dobře táhne".

Podle úřadů se však hlasovalo v klidu a bez excesů, pokusy o zpochybnění legitimity nového prezidenta prý byly nachystány předem. Vážnější nesrovnalosti během hlasování dosud nezaznamenali ani zahraniční pozorovatelé, včetně dvou českých poslankyň.

Ty ale mohly navštívit jen zlomek z asi 95 tisíc volebních místností. Ale podle kritiků režimu se prý falšování odehrává hlavně až při přepisování výsledků za zavřenými dveřmi, mimo dohled kamer, které nechal Putin nainstalovat u volebních schránek.

Nad klidem v neděli bdělo na 400 tisíc strážců pořádku. Přesto se ukrajinské feministky postaraly o skandál. "Putin je zloděj!" skandovaly tři polonahé dívky při demonstraci u urny, do které krátce před tím vhodili své hlasovací lístky manželé Putinovi.