Běloruské úřady popravily Dzmitryje Kanavalava a Uladzislava Kavaljova, kteří byli odsouzeni k trestu smrti za loňský dubnový atentát v minském metru. Popravy se uskutečnily navzdory odporu, který soudní verdikt vyvolal v zahraničí, a navzdory výzvám, aby Minsk od absolutního trestu upustil.

O popravě Uladzislava Kavaljova v sobotu dopoledne s odvoláním na úřady informovala rodina a již tato zpráva se setkala s kritickou reakcí představitele Rady Evropy. Rodina druhého odsouzeného s novináři neudržuje kontakt, a tak byl jeho osud zprvu nejasný.

"Rozsudky smrti nad Dzmitryjem Kanavalavem a Uladzislavem Kavaljovem byly vykonány," citovala běloruská televize sdělení tiskové agentury.

"Jsme hluboce zarmouceni touto zprávou," reagoval generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland ještě předtím na informaci o první popravě. Zároveň prohlásil, že "běloruské úřady se stávají stále více izolovanými od demokratické Evropy."

V důsledku atentátu v minském metru přišlo o život 15 lidí a více než 300 dalších bylo zraněno. Šestadvacetiletý Uladzislav Kavaljov byl obviněn z napomáhání při bombovém útoku svému kamarádovi z dětství, Dzmitryji Kanavalavovi. Bombu sestrojil a odpálil druhý ze jmenovaných.

 

Oba muži se k činu přiznali. Kanavalov však později uvedl, že k doznání byl donucen fyzickým násilím ze strany vyšetřovatelů.

Západ a skupiny za lidská práva celý proces zpochybňují. Po dobu několika měsíců před vykonáním trestu vyzývali běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, aby odsouzení k trestu smrti pro nedostatek důkazů zrušil.

Bělorusko je jedinou zemí v Evropě, která uplatňuje trest smrti, za což dlouhodobě sklízí mezinárodní kritiku. Vězni je obvykle rozsudek sdělen jen několik okamžiků před jeho vykonáním a trestanec je poté usmrcen střelou do týla. Tělo je pak pohřběno v neoznačeném hrobě, jehož poloha je utajena i rodinným příslušníkům mrtvého vězně.