Na Vítu Bártovi bylo patrné, že je z rozsudku v rozpacích. "Pozastavím své členství ve straně, rezignuji na post šéfa poslaneckého klubu Věcí veřejných," uvedl ještě v soudní síni Bárta. Škárka se netajil tím, že čekal mírnější trest, než si u soudu vyslechl.

Ačkoli z politické scény zazněl požadavek, aby Bárta složil i poslanecký mandát, podle šéfa VV Radka Johna by toto rozhodnutí mělo být pouze na Bártovi. "Rozhodnutí nechám na něm. Myslím, že je to tak fér," uvedla i vicepremiérka Karolína Peake, která by na červnovém volebním kongresu VV mohla Johna vystřídat ve vedení strany.

 


 

Co přinesl pátek 13. dubna v kauze Bártových obálek

- V deset hodin dopoledne vynesl soudce Jan Šott rozsudek. Nyní už bývalý předseda poslaneckého klubu Věcí veřejných Vít Bárta dostal 18měsíční podmínečný trest s odkladem na 30 měsíců za uplácení. Poslanec Jaroslav Škárka byl odsouzen ke třem letům odnětí svobody za podvod, při kterém od Víta Bárty vylákal 170 tisíc korun jako půjčku, kterou následně vydával za úplatek. Oba odsouzení se na místě odvolali.

- Soudce Jan Šott vysvětlil, jak došel k úsudku, že i půjčka je úplatkem. "Úplatkem je obohacení, nebo jakékoli jiné zvýhodnění. Nepochybně tím, co bylo poskytnuto, došlo k majetkovému obohacení, protože úroky z půjčky by se pohybovaly v desítkách tisíc korun," řekl.

- Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová nechce, aby odsouzení poslanci seděli ve sněmovně. Zamezit tomu pro příště má změna ústavy, kterou hodlá prosadit. "Na základě této změny by mandát poslance nebo senátora zanikl i v případě, kdy by byl pravomocně odsouzen pro trestný čin," uvedla Němcová.

- Po skončení soudu se sešlo grémium strany. Bývalý místopředseda VV Tomáš Jarolím před začátkem setkání grémia přirovnal soud s Vítem Bártou k politickým procesům v padesátých letech. "Bylo to poprvé od 50. let, kdy jsme mohli sledovat politický proces," řekl.

- K večeru vedle grémia zasedal i poslanecký klub Věcí veřejných. Ten se  shodl na tom, že si na zasedání sněmovny 24. dubna zvolí nového předsedu místo Víta Bárty, který tento post kvůli rozsudku soudu opustil. Večer se vedení strany usneslo na tom, že se v červnu obmění vedení VV v čele s Radkem Johnem.

 


 

Přinášíme klíčové pasáže soudního verdiktu, které vysvětlují, co se stalo a jak na jednání aktérů mediálně sledovaného případu nahlížel soud.


Z čeho soud uznal vinným Víta Bártu:

"Dne 29. března 2011 (...) poskytl bez vyhotovení písemné smlouvy poslankyni strany Věci veřejné Kristýně Kočí (...) na základě její předchozí žádosti bezúročnou půjčku ve výši 500 000 korun v hotovosti, kterou jí předal v obálce, s tím, že dle jejich ústní dohody jedinou sjednanou podmínkou půjčky byla lhůta splatnosti jednoho roku,
Dne 29. března 2011 (...) poskytl bez vyhotovení písemné smlouvy poslanci strany Věci veřejné, spoluobžalovanému Mgr. Jaroslavu Škárkovi, na základě jeho předchozí žádosti bezúročnou půjčku ve výši 170.000 korun v hotovosti, kterou mu předal v obálce, s tím, že dle jejich ústní dohody jedinou sjednanou podmínkou půjčky byla lhůta splatnosti jednoho roku, přičemž v obou případech jej poslanci požádali o půjčku s odkazem na jeho předchozí nabídku vyslovenou na poslaneckém klubu strany Věci veřejné, a obě takto poskytnuté půjčky představovaly pro jejich příjemce majetkové obohacení spočívající v absenci povinnosti hradit úroky, jež by jim vznikla, pakliže by smlouvu o úvěru uzavřeli za podmínek obvyklých v obchodním styku, a další zvýhodnění spočívající v podmínkách poskytnutí půjčky."

Přepis celého rozsudku si přečtěte ZDE

 


Z čeho soud uznal vinným Jaroslava Škárku:

"Jako poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za stranu Věci veřejné pod falešnou záminkou žádosti o půjčku vylákal od spoluobžalovaného poslance téže strany JUDr. Víta Bárty částku 170 000 korun, kterou mu JUDr. Vít Bárta předal dne 29. března 2011 (...) v obálce, již si obžalovaný Mgr. Jaroslav Škárka převzal, přestože skutečným úmyslem obžalovaného Mgr. Jaroslava Škárky od počátku bylo zneužít takto poskytnuté částky k následné diskreditaci JUDr. Víta Bárty ve veřejném a politickém životě."

 


 

O údajných lžích Jaroslava Škárky:

"Obžalovaný Jaroslav Škárka od samého počátku běhu událostí, od prvních rozhovorů s novináři až po své vystupování u tohoto soudu, opakovaně lže a manipuluje s důkazy. Soud může pouze zarážet míra naivity, průhlednosti a hlouposti lží, které obžalovaný rozšiřuje. (...) Zdá se být v kontextu předchozích zcela jasných závěrů ve vztahu k výpovědi obžalovaného Jaroslava Škárky nadbytečné cokoli dalšího dodávat, neboť výpověď jako celek nelze označit jinak než jako snůšku prokazatelných lží."

 


 

O údajně podvržené nahrávce Jaroslava Škárky:

"Obžalovaný Jaroslav Škárka poskytl jednoznačný důkaz lživosti svých výpovědí předložením podvržené nahrávky, která dle jeho tvrzení měla pocházet ze dne 29. března 2011 a zachycovat předání peněz, ve skutečnosti se však jednalo o nahrávku z rána dne 31. ledna 2011. Skutečnost, že se jedná o podvržený důkaz, byla prokázána znaleckým posudkem Kriminalistického ústavu v Praze ve spojení s analýzou a důkazy dodanými obhajobou (Víta Bárty) s naprostou jistotou."

 


 

O údajné mimořádné nevěrohodnosti Kristýny Kočí:

"Pokud jde o svědkyni Kristýnu Kočí, soud její výpověď hodnotí jako mimořádně nevěrohodnou. Svědkyně se sice oproti obžalovanému Jaroslavu Škárkovi aspoň vyvarovala uvádění snadno ověřitelných lží o podstatných skutečnostech, ovšem často za cenu toho, že jakmile se její verze událostí dostala do rozporu s nějakým objektivním důkazem nebo zjevně vůbec nevyznívala logicky, k těmto rozporům se z různých důvodů vyjadřovala zcela vyhýbavě a nepřesvědčivě."

 


 

O tom, proč trestní senát posoudil půjčku jako úplatek:

"Neslučitelnost pojmů 'půjčka' a 'úplatek', jak ji přímo či nepřímo prezentovala nejen obhajoba (Víta Bárty), ale i obžaloba, je mylná. Definici úplatku může totiž zcela nepochybně naplnit i půjčka, pakliže je poskytována za podmínek, jež pro jejího příjemce představují přímé majetkové obohacení či jiné zvýhodnění. Stejně tak úplatkem může být i jiné zvýhodnění, například poskytnutí protislužby nebo, což je v projednávané věci relevantní ve vztahu k nabídkám obžalovaného činěným vůči poslancům Suché a Humlovi, které sice nejsou předmětem řízení, ale soud je při komplexním zhodnocení jednání obžalovaného musí zohlednit, zajištění zakázek pro soukromé podnikání či jinou výdělečnou činnost upláceného."