Oba prezidentští kandidáti na sobě nenechali v předvolební debatě nitku suchou. "Vy chcete méně bohatých Francouzů, já zase méně chudých," řekl do obličeje Hollandovi Sarkozy s tím, že zámožní lidé by museli za Hollanda platit astronomické daně. "Já chráním francouzské děti, vy jenom privilegované," odvětil Hollande. "Lžete," reagoval Sarkozy.

Oba politici na úvod dvouapůlhodinové debaty chtěli ukázat, že jsou tím pravým, kdo sjednotí Francouze. Hollande srovnával horší výkon francouzské ekonomiky s německou. Zdůraznil, že se nezaměstnanost za Sarkozyho vlády zdvojnásobila a deficit zahraničního obchodu stoupl na 70 miliard eur.

"Tvrdíte vždycky, že to není vaše chyba. Vždycky si najdete obětního beránka," vytkl také například Hollande Sarkozymu a vyčetl mu, že je nakonec se vším spokojený.

Podle dosavadních průzkumů veřejného mínění má totiž Hollande před ním náskok šesti až deseti procentních bodů.

"Sarkozy vstupuje do této debaty jako vyzývatel, bude se muset pustit do velkého rizika a bojovat,“ komentoval souboj bývalý pravicový premiér Jean-Pierre Raffarin.

Ve prospěch Sarkozyho mluvila zkušenost, pohotovost i sebevědomí. Chystal se nerozhodnuté Francouze přesvědčit, že má v rukách přesný recept, jak vyvést Francii z trvající ekonomické krize.

Introvertní a méně obratný debatér François Hollande musel spoléhat na konzistenci svých názorů a civilní projev.
"Je to zejména souboj dvou různých stylů, jsou to zcela protikladné osobnosti,“ uvedl Pierre Moscovici, šéf kampaně socialistů.

Hollande musel hájit svůj šedesátibodový program, který Francouzům slibuje sociální výhody, nastartování růstu, stejně jako rozpočtovou disciplínu. Sarkozy jeho volební program napadá s tím, že není vůbec jasné, kde chtějí socialisté na nákladné sociální programy vzít peníze. Velkorysé sociální plány socialistů, jako je třeba 75procentní daň z nejvyšších příjmů, znervóznily i investory.

Francouzské prezidentské volby

Oba politici bojovali především o přízeň asi 18 procent voličů, kteří v prvním kole hlasovali pro Marine Le Penovou. Šéfka krajně pravicové Národní fronty Le Penová tento týden prohlásila, že nebude volit ani jednoho z kandidátů. To samé sice doporučila i svým voličům, ti jsou ale známí svou nedisciplinovaností.

 

 

Vliv televizních debat

Například v roce 1981 tehdejšímu socialistickému kandidátovi Françoisi Mitterrandovi jeho argumentační převaha nad dosluhujícím prezidentem Valérym Giscardem D'Estaingem nezvýšila preference, které se držely na 51,5 procenta hlasů. Totéž se prakticky dělo i v následujících volbách v roce 1988, kdy Mitterrandovi dávaly předpovědi šance na zisk kolem 53 procent hlasů na úkor pravicového konkurenta Jacquesa Chiraka a dostal nakonec 54 procent.

V roce 2007, kdy vyhrál Sarkozy, měl nynější prezident podporu před televizní debatou 53 procent, a ty také na úkor socialistky Ségolene Royalové dostal. Přitom podle průzkumů v duelu přesvědčil o svých názorech 59 procent lidí, zatímco Royalová poté naopak zaznamenala ztrátu sympatií o 13 procentních bodů. Podle výsledků hlasování ale voliči, kteří ji už před debatou chtěli dát hlas, na ni nakonec nezanevřeli.

Podle oslovených politologů a činitelů agentur provádějících průzkumy může televizní debata ovlivnit nanejvýš 200 000 až 300 000 lidí, což by podle dosavadních výpočtů nestačilo ani při nejtěsnějším výsledku v roce 1974, kdy vítěze, D'Estainga od poraženého Mitterranda dělilo 424 000 voličů.

Francouzské prezidentské volby