Proevropské strany v Řecku zaznamenaly v parlamentních volbách tvrdé ztráty, s třetinou odevzdaných hlasů ale budou podle nynějších prognóz schopné sestavit těsnou nadpoloviční většinu v parlamentu.

Proti nim stojí v čele s radikálnější levicí směsice opozičních stran, které spojuje tvrdý odpor proti dosavadní politice úspor požadované zeměmi eurozóny. Vyplývá to z prvních výsledků hlasování zveřejněných řeckým ministerstvem vnitra. Sečteny byly hlasy ve zhruba 13 procentech volebních okrsků.

Po sečtení hlasů v asi třetině volebních okrsků obdržela pravicová Nová demokracie (ND) 20,4 procenta hlasů, což by jí při prémii 50 poslaneckých míst pro vítěze voleb mělo zajistit zhruba 112 mandátů. Její socialističtí partneři (PASOK) v nynější vládní koalici končí třetí s 14,2 procenta hlasů a 43 křesly. V 300členném parlamentu by tak tyto strany měly mít křehkou většinu 155 poslanců.

Tvrdá cena za boj proti krizi

Vůdce ND Antonis Samaras připustil, že řečtí voliči projevili naplno zklamání z dosavadních tvrdých úsporných opatření vynucených eurozónou, která výměnou za to finančně zachraňuje Řecko před bankrotem. Samaras prohlásil, že bude usilovat o zmírnění dosavadních podmínek pomoci. V eurozóně chce každopádně Řecko udržet.

Předseda PASOK Evangelos Venizelos prohlásil, že jeho strana zaplatila tvrdou cenu za to, že bojovala proti krizi. Vyzval k vytvoření široké koalice za účasti co nejvíce stran, která by převzala odpovědnost za další směřování Řecka. I on se vyslovil pro to, aby země pokračovala v krocích, které by ji zachovaly v eurozóně.

Dosavadní výsledky jsou silně ovlivněny zejména hlasováním na konzervativnějším venkově, kde si ND a PASOK udržely jistou převahu. Převratnou změnu ale přinášejí lidnatější velká města, kde je zatím s přehledem na prvním místě SYRIZA.

Například v Aténách má 19 až 22 procent hlasů, zatímco ND 12 až 16 procent hlasů. V centrální části Soluně, druhého největšího města v zemi, vede SYRIZA nad ND 17 ku 15 procenty hlasů. Pokud se tento trend potvrdí, mohla by SYRIZA útočit i na první místo ve volbách.

Do řeckého parlamentu by se mohlo dostat kolem deseti politických stran, z nichž kromě dosavadních dvou vůdčích, tedy ND a PASOK, jsou všechny proti pokračujícím úsporným opatřením vynuceným mezinárodními věřiteli výměnou za finanční pomoc, která má zemi zachránit před bankrotem.

Řecký krajně pravicový Zlatý úsvit, který se projevil xenofobní a nacionalistickou rétorikou, obdržel podle odhadů šest až osm procent hlasů, přičemž předvolební průzkumy mu dávali naději na pět procent. V konečných výsledcích může dopadnout ještě lépe, protože v průzkumech u hlasovacích místností voliči extremistických stran nejsou o své volbě vždy upřímní.

Související