OSN přijala směrnici namířenou proti "ujařmování" chudých zemí bohatými. Na nových pravidlech upravujících skupování půdy či její pronájem se shodli představitelé 98 zemí, nevládní organizace i soukromý sektor. To je podle kritiků zároveň zdrojem jejich vágnosti.

V minulé dekádě se v souvislosti s obavami z nedostatku potravin či rozvojem biopaliv rozmohla nová praktika známá jako "land grabbing", zabírání země. Bohaté státy skupují nebo si pronajímají půdu v rozvojovém světě, což může pro tamní ekonomiky znamenat velkou hrozbu ohledně jejich potravinové bezpečnosti.

Nová pravidla apelují na vlády, aby chránily práva původních obyvatel, kteří často sami bojují o holé přežití. Clara Jamartová z organizace Oxfam ale upozornila na dobrovolný charakter pravidel. "Vlády nemají žádnou povinnost se jimi řídit," posteskla si podle agentury AFP.

Pravidla se týkají historických práv obyvatel zemí na zemědělskou půdu, rybářská loviště, pastviny a lesy.

Problém se týká především Asie a Afriky, kde vlády například Etiopie či Jižního Súdánu již podepsaly kontrakty se zahraničními investory. Podle odhadů bylo takto dáno do užívání či přímo prodáno zahraničním vlastníkům 200 milionů hektarů půdy.

Začátek boje

"Zcela chybí jednoznačné odsouzení této praktiky," kritizuje podle Reuters přijatá doporučení Stephane Parmentierová z Oxfamu. "Je to evidentně příliš citlivé téma pro mnoho států."

"Je to teprve začátek," obhajuje směrnici Jose Graziano da Silva, ředitel Organizace pro výživu a zemědělství FAO. "Ale i ten pomůže zlepšit mnohdy zoufalou situaci hladových a chudých."

Dokument, na jehož textu se pracovalo tři roky, se má stát základem pro další specifikaci pravidel.

Čísla jsou podle pracovníků rozvojových agentur alarmující. Například etiopská vláda dala v roce 2011 do užívání cizím investorům 3,5 milionu hektarů půdy, do roku 2015 počítá se zdvojnásobením této rozlohy. Vláda tvrdí, že do užívání dává pouze neobdělávanou půdu, a poukazuje na získané finanční prostředky.

Podle kritiků je ale finanční kompenzace nedostatečná, panují obavy ze zneužití získaných prostředků a z tlaku na místní obyvatele. V minulosti již byly zaznamenány případy násilného stěhování obyvatelstva.

Související