Evropské tlačení na pilu ohledně prosazování zelených zdrojů do evropské elektrizační soustavy a jeho české konsekventní návaznosti vytvořily nejen na tuzemské úrovni vhodnou živnou půdu pro zrození adekvátní národní reakce zohledňující principiálně sice zásadní, tím však obtížněji realizovatelnou ideu Evropy bez fosilních a jiných konvenčních zdrojů výroby elektřiny. Vedle začasté neuvážených či více či méně nedomyšlených evropských rozhodnutí však poslední legislativní počin v podobě nového zákona v oblasti podporovaných zdrojů výroby elektřiny klade důraz ryze racionálně i na ekonomičnost tohoto celoevropského podniku tak, aby se v dnešní nelehké době napjatých veřejných rozpočtů nestal alespoň u nás deficitním. A to není v dnešní době, kdy tolik fouká silný studený vítr z bruselského náměstí Schuman, rozhodně málo.

Nový zákon o podporovaných zdrojích energie nahrazuje dosavadní právní úpravu zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, v platném znění, jenž ve své prvotní podobě s prvky euforie a neodůvodněného furiantství postrádal adekvátní zabudované mechanismy zamezující ekonomické a snad i ekologické sebedestrukci systému. Nové prvky prakticky neomezené podpory všech druhů zdrojů řazených z různých důvodů mezi tzv. obnovitelné zdroje umožnily neuvěřitelný rozkvět nikoliv ekologicky ani technologicky nejvhodnějších zdrojů výroby elektřiny. Ty navíc vsadil do naprosto nepřipravené infrastrukturní české reality založené historicky na centralizaci výrobních zdrojů. Chronicky opakovaná kauza dílčího systémového selhání podporou fotovoltaických elektráren je nejviditelnějším dědictvím éry právě nahrazovaného právního předpisu.

Hlavní prvky nového právního rámce regulatorních opatření nového zákona spočívají především na zásadě, že rovněž subvence musejí být ekonomicky a ekologicky odůvodnitelné, potažmo udržitelné, tudíž že výroba elektřiny je ekonomická a ekologická jen potud, pokud o ní je na straně poptávky v daný okamžik zájem. Stav poptávky neúprosně podléhá ekonomickým zákonitostem, a tak i subvenční politika podle nového zákona přináší promítnutí přirozených mechanismů trhu do výše vyplácených podpor. Druhým výrazným přínosem nové právní úpravy je vytvoření rámce pro základní koncept nastavení celého systému tak, aby náležitě, tedy udržitelně zohledňoval přírodní zdroje České republiky a aby se v jeho důsledku optimálně a bezpečně vyvíjela domácí paleta používaných zdrojů energie. Tak je do systému implantován národní akční plán, jenž by energetice i občanům měl vrátit koncepčnost a s ní související pocit bezpečí.

Do třetice všeho dobrého pak nový zákon stahuje pod jednou střechu všechny dotované výrobce elektřiny, tj. i elektřinu z kombinované výroby elektřiny a tepla a též z druhotných zdrojů. Tak zákon systémově do jednoho místa shrnuje ty výrobce, jejichž fungování není na rozdíl od ostatních výrobců z poněkud konvenčnějších zdrojů tak úplně produktem výdobytků táhlého procesu celoevropské liberalizace trhu s elektřinou, leč jejich účast je z důvodu veřejného zájmu hodna takové míry podpory, která nepopírá existenci otevřené tržní soutěže na straně výrobců.

Nový zákon v neposlední řadě přináší i přenesení břemena výplat podpor z jednotlivých provozovatelů distribučních soustav a provozovatele přenosové soustavy na operátora trhu, což je rovněž logický krok, neboť se jím důsledně odděluje provozování přirozených monopolů energetické infrastruktury od nakládání s transportovanou elektřinou, zlevňuje fungování celého systému a lépe realizuje koncept nezávislosti na jakémkoliv tržním zájmu na straně přenosu a distribuce elektřiny.

Novému zákonu, jakož i energetice jako celku, přeji zasažení kýžených cílů, jakož i klidnou budoucnost plnou předvídatelnosti a jistoty. K tomu pak ještě navrch stejnou míru rozhodnosti, s jakou čeští zákonodárci přistupovali k této zákonné předloze, do níž přes evropskou nepřízeň dokázali vlít i nepřehlédnutelný regionální prvek. A tohoto českého řešení citlivé evropské materie nejsme pod vlivem silných unijních tlaků bohužel svědky příliš často.

Související