Králové a královny z celého světa se v pátek sjeli do Windsoru u Londýna, kde je britská panovnice Alžběta II. hostila na obědě v rámci oslav 60. výročí svého nástupu na trůn. Oběd vzbudil kontroverze kvůli tomu, že pozvání odřekla španělská královna kvůli sporu o Gibraltar a že na seznamu hostí jsou kritizovaní monarchové z Bahrajnu a Svazijska.

Přes tyto kontroverze nebyly u hradu Windsor zaznamenány žádné protesty. Předpokládá se však demonstrace u Buckinghamského paláce v Londýně, kam se většina pozvaných přesune na večerní banket pořádaný následníkem trůnu princem Charlesem.

Při obědě provázela Alžbětu II. většina britské královské rodiny, včetně prince Williama a jeho manželky Kate.

První potíže nastaly, když španělská vláda nařídila královně Sofii, aby zrušila svou účast pouhých 48 hodin před obědem. Krok je reakcí na nadcházející cestu syna britské královny prince Edwarda na Gibraltar, který Španělsko požaduje od Británie zpět.

Kritiky se zaměřují hlavně na pozvání pro bahrajnského krále Hamada bin Ísu Chalífu kvůli krvavému potlačování protivládních demonstrací. Bahrajnský korunní princ Salmán bin Hamad bin Ísá Chalífa loni raději odřekl pozvání na svatbu prince Williama.

Infografika
Buckinghamský palác k tomu uvedl, že britské ministerstvo zahraničí pozvánku Hamadovi schválilo. Ministerstvo uvedlo, že Bahrajn je "dávným přítelem a spojencem" a že Londýn podporuje reformy, které prý zahájil.

Bývalý náměstek ministra zahraničí Denis MacShane řekl, že královna by neměla "obědvat s despotou". Bahrajnský režim "od arabského probuzení před rokem svému lidu udělal hrozné věci," uvedl MacShane. Podle něj Británie příliš dlouho zavírala oči "nad represemi prováděnými za vlády despotů v Arábii".

Na banket dorazí i vládci Kuvajtu a Saúdské Arábie. Amnesty International nedávno připomněla represe v Saúdské Arábii a potlačování reformistů. Organizace Human Rights Watch zase kritizovala Kuvajt za uzavření jednoho listu a odsouzení jeho šéfredaktora.

Sporné je i pozvání pro svazijského krále Mswatiho III., kritizovaného za okázalý životní styl v zemi, kde velká část z 1,2 milionu obyvatel žije v chudobě. Čtyřiačtyřicetiletý monarcha je s odhadovaným jměním 100 milionů dolarů (skoro dvě miliardy korun) na 15. místě žebříčku největších královských majetků časopisu Forbes.

Žádné kontroverze zřejmě nevyvolají další pozvaní - korunované hlavy Belgie, Japonska, Jordánska, Monaka, Nizozemska, Norska či Thajska.