Musíme sepsat speciální zákon o stávkách, řekla si loni v červnu vláda Petra Nečase. Přiměl ji k tomu kolaps, který způsobili na silnicích a železnicích zaměstnanci v dopravě protestující proti reformám zdravotnictví či penzí.
Jenže právě těch se jasnější pravidla nakonec nedotknou – ministerstvo práce je po kritice vyřadilo ze seznamu povolání, v nichž buď nelze stávkovat, nebo jen výjimečně.
To by se nově – vedle policistů či vojáků – týkalo ještě obsluhy jaderných zařízení, plynovodů a ropovodů, zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách, letových dispečerů, strážníků či podnikových hasičů.
Věcný záměr zákona bude ve středu projednávat Nečasův kabinet. Ačkoli jde zatím jen o návrhy, už teď se proti nim zvedá odpor. Hlavně u odborářů.
"Vadí nám podstata. Proč zavádět něco nového, když stávající praxe funguje? Máme navíc tisíc jiných problémů než chybějící zákon o stávce" zlobí se hlavní právník odborů Vít Samek.
Možnost vyhlásit výluku
Nejvíc dohadů způsobily plány na informování o chystané stávce.
Experti ministerstva práce chtějí, aby odbory hlásily zaměstnavatelům pět dní předem, že se bude stávkovat. A aby den před akcí dodaly vedení firem jmenný seznam těch, kteří chtějí protesty podpořit. Nejen od odborů už zazněl argument, že to je špatně – lidé by se pak mohli dostat pod tlak.
"Jmenný seznam účastníků dvacet čtyři hodin předem není něco, z čeho nelze ustoupit. Jen je třeba vyřešit, aby firmy předem věděly, na co se mají připravit," tvrdí ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09).
Dosud to funguje tak, že odbory hlásí jména účastníků až po stávce – to aby účetní věděli, kdo má nárok na mzdu a kdo nikoli.
Zavadil: Odbory mají být militantní. Chci generální stávku, polovina lidí souhlasí - čtěte ZDE
Generální stávka do prázdnin neproběhne, odboráři jen zablokují pět ministerstev - čtěte ZDE
Cestující v Praze brojí proti stávce. Nasednou do metra a už ho neopustí - čtěte ZDE
Zákon o stávce má zároveň zpřesnit, jak mohou firmy reagovat na to, když se část jejich pracovníků rozhodne vstoupit do stávky nebo když se obě strany nepohodnou třeba na kolektivní smlouvě. Zaměstnavatelé pak mohou vyhlásit výluku – je to obdoba stávky, kdy se uzavře provoz. Zaměstnanci pak po dobu výluky berou šedesát procent mzdy.
Více o chystaném zákonu o stávce si můžete přečíst v úterním vydání Hospodářských novin.
