Podpora evropské integrace v zemích EU od počátku dluhové krize výrazně klesla, ale jen málo Evropanů chce opustit euro.

Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu americké organizace Pew Research Center, podle kterého patří ČR k nejskeptičtějším zemím ke členství v EU.

Češi také považují svou zemi v EU za nejzkorumpovanější a mají mezi osmi zkoumanými státy nejkritičtější pohled na postup svého premiéra během krize.

Co začalo jako evropská dluhová krize, přerostlo do rozsáhlé krize důvěry veřejnosti v evropskou ekonomiku, v přínos členství v EU, v euro a v tržní ekonomiku, uvedla Pew Research Center v prohlášení k anketě, která se týkala pěti zemí eurozóny (Německo, Francie, Španělsko, Itálie a Řecko) a tří zemí EU bez eura (ČR, Polsko a Británie).

EU má nejhorší pověst v Česku

Z pesimistického trendu se vymyká pouze Německo, kde 65 procent dotázaných považuje členství v EU za pozitivní věc Je to o dvě procenta více než při stejném průzkumu v roce 2009. Nejvíce naopak klesl počet lidí oceňujících členství v EU v ČR – z 45 na 28 procent. V Polsku se snížil z 63 na 38, ve Španělsku z 67 na 54 a ve Francii z 54 na 48 procent. V Británii zůstává prakticky stejný na 30 procentech.

Přibývá také lidí přesvědčených, že evropská integrace oslabila národní ekonomiku. "Vede" opět ČR, kde si to myslí 59 procent dotázaných oproti 39 procentům v roce 2009. Také v Itálii, Španělsku, Francii a Británii je o tom přesvědčena více než polovina dotázaných. Naopak velká většina Němců, a především Poláků, je přesvědčena, že jejich ekonomice členství v EU pomáhá.

Samotná EU jako organizace má nejhorší pověst také v ČR, kde ji příznivě hodnotí jen 34 procent lidí. I v tradičně euroskeptické Británii na ni má příznivý pohled 45 procent dotázaných. S výjimkou Řecka má EU ve všech zbývajících zemích příznivé hodnocení – od 59 procent v Itálii po 69 procent v Polsku.

Průzkum ukázal dvojaký postoj k euru. Víc lidí ve Francii, Itálii a Španělsku si myslí, že jednotná měna byla spíš škodlivá než přínosná. Opačný poměr je v Německu a paradoxně i v epicentru dluhové krize, Řecku, kde si i po pěti letech recese 46 procent myslí, že jim euro pomohlo, a jen 26 procent si myslí, že pro ně bylo špatné.

Euro podporují nejvíce Řekové

Současně si nikdo nepřeje zavržení eura. Nejvíce příznivců má euro v Řecku (71 procent), ale pro setrvání v eurozóně je i 52 procent Italů, 60 procent Španělů, 66 procent Němců a 69 procent Francouzů.

Naopak 73 procent Britů, 62 procent Čechů a 54 procent Poláků je spokojeno, že euro nemá.

"Ironií je, že lidé, kteří už mají euro, si ho chtějí ponechat," řekl Bruce Stokes z Pew Research Centre. "Uvědomují si, že vrátit se ke svým starým měnám by bylo krokem do tmy."

Průzkum zkoumal řadu dalších aspektů, například vnímání ostatních národů v EU. Za nejpracovitější považují občané sedmi zkoumaných zemí Němce, jen Řekové si myslí, že nejpracovitější jsou oni. Za nejméně pracovité považují Češi, Poláci, Španělé, Němci a Britové právě Řeky. Ti – stejně jako Francouzi – si myslí, že nejméně pracují Italové. A Italové si myslí, že nejlínější jsou Rumuni. Všechny země se shodují, že nejméně zkorumpovanou zemí je Německo.

Češi si myslí, že největší korupce panuje v ČR. S názorem, že nejvíce je zkorumpovaná jejich země, nejsou ale sami - domnívají se to i Poláci, Řekové, Italové a Španělé. Britové, Němci a Francouzi považují za nejzkorumpovanější Itálii.

Češi kritičtí k Nečasovi

Češi mají spolu s Poláky také nejkritičtější názor na své premiéry. Na 69 procent Čechů si myslí, že Petr Nečas špatně řeší ekonomickou krizi. Stejný poměr Poláků negativně hodnotí svého premiéra Donalda Tuska. Negativní hodnocení politického vedení je i v Řecku (62 procent kritických názorů vůči 26 pozitivním) a Španělsku (50 ku 45). Ale v ostatních zemích převládá pozitivní názor. V Německu je s postupem kancléřky Angely Merkelové spokojeno dokonce 80 procent dotázaných.

Průzkum také ukázal oslabení důvěry v tržní ekonomiku. Oproti roku 2007 se podpora tržní ekonomice nejvíc snížila v Itálii (ze 73 na 50 procent), ve Španělsku (ze 67 na 47), v Polsku (z 68 na 53), v Británii (ze 72 na 61) a v ČR (z 59 na 50 procent).

Výjimku tvoří opět Německo, kde se podpora tržní ekonomice zvýšila z 65 na 69 procent dotázaných. Nárůst z 56 na 58 procent zaznamenala i Francie.

Související