Obyvatelé syrské Húly, zmasakrované 25. května, volají o pomoc. Vláda je prý odřízla od zásobování, chybí jim věci základní potřeby. Obchodníci v Damašku se kvůli Húle, kde bylo brutálně zavražděno přes 100 lidí, odhodlali k zatím nejmasovějšímu projevu civilní neposlušnosti a už týden stávkují, napsala agentura Reuters.

"Zastavili dodávky mouky, plynu a léků, vypínají elektřinu. Žádáme humanitární organizace a ochránce lidských práv, aby nám pomohli a otevřeli koridory pro dovoz základních potřeb," stojí v prohlášení, pod nímž je podepsáno húlské mediální centrum.

Vláda se k vraždění nepřiznala a obvinila z něho teroristy. Věří tomu ale málokdo. Mnoho obchodníků v Damašku se rozhodlo reagovat a zavřelo dveře svých krámů.

Postiženy jsou mnohé čtvrti, nedá se nakoupit na tržišti Starého města ani ve čtvrtích obývaných kritiky režimu, kde je uzavřeno 70 procent obchodů bez ohledu na to, že policisté chodí vyhrožovat, že obchody otevřou násilím.

"Chceme se stávky zúčastnit, ale bojíme se policie," říká majitel obchodu s oblečením Muhammad, jehož krám je na tržišti Hamídíja. Policisté se ho pokusili zastrašit a před pár dny vylomili zámek dveří jeho krámu. Muhammad řekl, že se obchodníci dohodli ke společné akci, aby vyjádřili svůj názor na masakr v Húle. "Ta stávka je politickým gestem," prohlásil a přiznal, že ne všichni se připojili.

Na obchodníky dopadají západní sankce

Je tu strach z represe a také Muhammad ho má. Rolety jeho krámu jsou proto vytaženy, takže zdálky to vypadá, že je otevřeno. Dveře jsou ale zamčené, Muhammad sedí venku pro případ, že by se vrátili policisté. Na tržišti Hamídíja je zavřena asi polovina krámů.

Většina Syřanů dává přednost nákupům u maloobchodníků než v moderních samoobsluhách, takže stávku citelně vnímají.

Trh Hamídíja je protkána uličkami s hrbolatou staletou dlažbou. Tvoří ho hlavní tepna a pletivo úzkých uliček vinoucích se městem. Bývalo to rušné místo, kde bohatí obchodníci nad šálkem sladkého čaje sjednávali významné obchody. Teď je zde klid, stojatá voda uprostřed Damašku.

Jádrem komunity obchodníků jsou sunnitští muslimové, a to nejen zde, ale také v nejlidnatějším městě Halabu. Bývalý prezident Háfiz Asad stejně jako jeho syn Bašár, kteří pocházejí z menšinové komunity alávitů, upevňovali vztahy se sunnity, a ti pak na oplátku pomáhali jim.

Loni například zabránili pádu syrské libry, když ponechali své peníze v bance, ačkoli všichni ostatní spěchali vyměnit místní měnu za dolary. Ke stávce se připojili rovněž křesťané, kteří by se prý v případě sunnitské revolty postavili za Asada.

Teď ale Bašár Asad podporu sunnitů ztrácí, protože na obchodníky dopadají sankce, jimiž chce Západ přitlačit Damašek k ukončení násilí. Popularitě Asadovi nepřidává ani bilance 15měsíčních protestů, které stály životy víc než 10 tisíc lidí.

Třicetiprocentní inflace

V sunnitských čtvrtích Damašku se ke stávce připojilo přes 70 procent obchodníků. Například v Midanu je v krámech otevřeno jenom hodinu, aby si lidé mohli dokoupit to nejnutnější. Podobně jako Muhammad i tady mnoho majitelů sedí poblíž dveří, aby mohli promptně otevřít, kdyby se ukázala policie.

Na damašských tržištích bylo minulý týden velké množství policistů, u vstupů zřídili kontroly. Na předměstích, která byla dějišti protestů a tvrdých zákroků proti nim, jsou trhy uzavřené už mnoho dní. Obyvatelé města bez ohledu na to, zda jsou pro stávku, nebo ne, říkají, že zavření obchodů zhoršuje už tak špatnou ekonomickou situaci.

Ceny v uplynulých 15 měsících neustále stoupaly a dál rostou. Mnoho lidí nemá na víc než na základní věci. Podle syrské vlády činila v dubnu inflace 31 procent, občané říkají, že základní potraviny jako cukr, olej a vajíčka stojí dvojnásobek.

Ne všichni souhlasí s akcemi občanské nespokojenosti. "To, co se stalo v Húle, je špatné. Mám ale tři zaměstnance a musím je platit. K čemu je ta stávka?" ptá se majitel restaurace ve čtvrti Kfar Súsa, jehož podnik je v sousedství zavřených obchodů.

Mnozí ale nelitují ztrát. Věří tomu, že akce režim opravdu poškodí. Bude se marně snažit o to aby Damašek vypadal klidný a pod kontrolou, když se mnohá města hroutí. "Stávka není tak nebezpečná jako demonstrace. Musíme stávkovat v obchodech, ve školách, na univerzitách. Je to bezpečnější způsob k vyjádření názoru," řekl středoškolský učitel z Damašku.

Související