"Soudil jsem a soudím, že tělo by mělo být předáno zemi. Respektoval bych všechny příslušné rituály. Nakolik (Lenin) byl nejvyšším představitelem, měl by se obřad - pokud se o pohřbení rozhodne - odehrát se všemi státními poctami, vojenskou salvou a na důstojném místě," řekl Medinskij rozhlasové stanici Echo Moskvy.

Podle ministra Lenin nebyl z mauzolea vynesen nejspíše proto, že pak by vládní straně Jednotné Rusko ve volbách mnohem více hlasů ubylo, než přibylo. Ale teď je po volbách. Samo mauzoleum by však podle ministra mohlo zůstat jako muzeum sovětské historie.

Medinského předchůdce Alexandr Avdějev soudil, že s Leninovým pohřbem by se nemělo spěchat, dokud okolo jablka svárů nezavládne ve společnosti konsensus. Před spěchem před časem varoval i Vladimir Putin.

Medinskij ještě jako poslanec Jednotného Ruska vyvolal loni pořádný rozruch, když mauzoleum označil za "pohansko-nekrofilní symbol" a prohlásil, že "na Rudém náměstí už není Lenin, odborníci vědí, že zůstalo pouze deset procent jeho těla, zbytek se vypařil a byl už dávno nahrazen".

Komunisté, kteří jsou v Rusku stále druhou nejsilnější stranou, zareagovali jako vždy krajně rozhořčeně. Kreml následně ujišťoval, že pohřeb Lenina nechystá.

Strach z německých vojáků

Lenin mauzoleum opustil jen za druhé světové války, kdy v obavě před německými nálety bylo tělo evakuováno z Moskvy. Zvlášť spočívá Leninův mozek, který je uložen ve vědeckém ústavu, zřízeném pro tento účel.

Mauzoleum od svého vzniku sloužilo i jako tribuna, odkud nejvyšší sovětské vedení přihlíželo průvodům a přehlídkám na Rudém náměstí. Naposledy bylo v této roli užito v polovině 90. let. Současné vedení země dává přednost provizorním tribunám, stavěným k dané příležitosti.

Mauzoleum zažilo i řadu pokusů ostatky zničit, ať výstřelem, hozením kamene, kladiva či lahve, anebo je i rozmetat výbuchem bomby. Umírali "teroristé" a náhodní návštěvníci, samo mauzoleum ale útoky přečkalo bez úhony.

Související