Komunistická Státní bezpečnost (StB) si v šedesátých letech minulého století platila britského poslance a ministra Raymonda Mawbyho, aby jí poskytoval tajné informace o spolupracovnících v tamním parlamentu, informovala britská BBC.

Z minulosti jsou známé případy labouristických poslanců, kteří pro Československo prováděli špionáž, ale nyní je to poprvé, kdy se mezi kolaboranty objevil zákonodárce z řad konzervativců.

Spolupráce se západními politiky "se děla běžně," řekl serveru IHNED.cz Radek Schovánek z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). "Rozvědka se snažila získávat utajované informace, to byla její práce."

Mawbyho složka v archivech StB čítá několik stovek stránek. Pracoval pod krycím jménem Laval a Stb ho poprvé zkontaktovala na večírku na československé ambasádě v listopadu roku 1960, píše BBC.

Zpočátku se s ním Češi stýkali jen občas, ale během roku 1961 nabyly schůzky pravidelnějšího charakteru. Hlavní ministrovou slabinou byla jeho láska k penězům - za každou zprávu dostal od československých špionů 100 liber.

"Agenti lovili poslance penězi nebo vydíráním," vysvětluje Schovánek. "Například britský poslanec William Owen dostával od rozvědky velké peníze. Velký úspěch zaznamenala v druhé polovině šedesátých let ve Francii, kde řídila například vysokého důstojníka policie."

Nejprve se agenti s Mawbym bavili o politice a odborech, což jim nepřišlo příliš přínosné. Později, aby "zvýšili kvalitu informací", "pověřili Mawbyho vynášením dokumentů z parlamentu," píše se podle BBC ve zprávě jednoho ze špionů.

Tehdy však byl ještě poslancem a neměl tak přístup k přísně tajným informacím. Stb proto informoval například o kuloárních zvěstech nebo o bojích o vedení uvnitř strany toriů.

Štěnice do kanceláře premiéra?

Překvapení a obavy u Čechoslováků vyvolalo, když byl Mawby v roce 1963 jmenován ministrem. Špioni se obávali, že přestane mít kvůli lepšímu finančnímu zajištění a větší závažnosti své funkce o spolupráci zájem. Ta však pokračovala a Stb začala Mawbymu navíc vyplácet roční gáži ve výši 400 liber.

V roce 1965 dostal britský politik od agentů papír, v němž ho pověřili, aby jim podal informací o třech nových státních úřednících z řad konzervativců. "Laval svůj úkol splnil," píše se v českých záznamech.

Mawby také špionům na jejich žádost poskytl informace o kanceláři premiéra v dolní komoře britského parlamentu i ručním nákresem místnosti. Sdělil jim i, kdo v budově zajišťuje ochranu. Stb si přitom poznamenala, že mu bylo zjevně jedno, proč se špioni o takové věci zajímají.

Jak chtělo Československo informace využít není jasné, ale je možné, že pomocí nich chtěli vniknout do místnosti a rozmístit v ní štěnice, píše BBC.

Schůzky Mawbyho s estébáky tehdy probíhaly třikrát až čtyřikrát měsíčně. Jejich četnost ochabla na konci šedesátých let. Spolupráce podle složky skončila v listopadu 1971.

Zlatá šedesátá

"Šedesátá léta byla zlatou érou rozvědky," říká Schovánek. "Společnost se demokratizovala, špioni jako diplomati se mohli volně pohybovat po světě a říkali: 'My chceme udělat druhou Jugoslávii, my chceme demokratizovat Československo, pomozte nám se odtrhnout od Ruska.' Západní politici jim na to naletěli a scházeli se s nimi."

"Po okupaci (v roce 1968) se se špiony již nikdo nechtěl bavit, protože jim bylo jasné, že informace putují rovnou do Moskvy. To, čím špioni přesvědčovali v šedesátých letech, okamžitě padlo," dodává Schovanka.

Související