V třetí bitvě u Ypres se chemické zbraně nepoužily poprvé. Obě strany používaly chlor a fosgen už od roku 1915. Ale první vypuštění yperitu se kvůli jeho efektivitě stalo historickým mementem nebezpečí chemických zbraní. Proti novému plynu nepomáhaly plynové masky, leptal kůži. I když většinou nezabíjel, vyřazoval ve velkém nepřátelské vojáky z boje.

"Přála bych lidem, kteří mluví o pokračování v této válce za každou cenu, aby viděli vojáky zasažené yperitem. Žlutohnědé puchýře, slepé oči, místo hlasu pouhý šepot, kterým říkali, že se jejich krky stahují a udusí," líčila následky bojového plynu zdravotní sestra Vera Brittainová.

Gas Attacks WW1.wmv

Používání jedovatých plynů omezovala už haagská dohoda z roku 1899. Chemické zbraně poprvé použili Němci. Plyn vypouštěli z chemických projektorů, krátkých barelů naplněných minami s plynem. Obešli tak ustanovení haagské dohody, která zakazovala jen chemické dělostřelecké granáty.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se