Byl to rozsudek, který v Německu vrcholně podráždil židovskou komunitu. Předseda evropských rabínů Pinchas Goldschmidt ve čtvrtek neváhal mluvit o nejhorším útoku na židovský život v Evropě od dob holokaustu.

Případ budí prudké vášně. Kolínský soud koncem června označil rituální obřízku dětí za ublížení na zdraví z náboženských důvodů.

Soud vysvětlil, že dítě samo by mělo v pozdějším věku rozhodnout o své náboženské příslušnosti a ochotě snášet obdobný zákrok, který je podle soudců hrubým zásahem do jeho integrity a může ohrozit jeho zdraví.

"Tělo dítěte bylo obřízkou trvale a nenávratně poškozeno," argumentoval v rozsudku kolínský soud, který rozhodoval o čtyřletém chlapci, u kterého se po lékařském zákroku objevily zdravotní komplikace.

Provádění obřízky nedoporučuje ani svaz německých lékařů.

Pinchas Goldschmidt označil rozsudek za další z celé řady kroků, které podle něj omezují náboženské menšiny v Evropě. Zmínil zákaz výstavby minaretů ve Švýcarsku, nošení burky ve Francii či podřezávání ovcí v Nizozemsku.

"Pokud by rozsudek měl dále platit, nevidím pro židy v Německu budoucnost," prohlásil včera na mimořádném setkání evropských rabínů Goldschmidt, citovaný agenturou DPA.

Židovské organizace se po vynesení rozsudku odvolaly k nejvyššímu soudu. Mají obavy zejména z toho, aby kolínský rozsudek nebyl precedentem pro další podobné případy.

Goldschmidt připomněl, že od rozsudku se distancovala i německá vláda. Informoval rabíny, že německá vláda dokonce zvažuje změnu příslušných právních předpisů. Současně je vyzval, aby se nebáli a obřízku dál praktikovali.

Rozhodnutí vyprovokovalo značné vášně nejen u židovské komunity v Německu, ale i u tamních muslimů, kteří obřízku rovněž praktikují.

Muslimové podpořili židy

Proti výroku soudu se v řídké ukázce vzájemné spolupráce vyslovily evropské židovské organizace společně s islámským centrem v Bruselu a společnestvím Turků žijících v Německu.

Pro Němce, kteří mají za sebou dvojí válečnou zkušenost a dekády omluvných gest, to je citlivé téma. Nikdo z politiků soud nepodpořil.

"Musí být jasno, že náboženské svobody jsou v Německu chráněny," prohlásil ministr zahraničí Guido Westerwelle. Vedení německé strany Zelených zveřejnilo text na názorové stránce listu Berliner Zeitung, ve kterém vyzvali k revidování kolínského verdiktu.

Německá vláda nakonec v pátek slíbila, že se zasadí o ochranu obřízky z náboženských důvodů v židovských a muslimských rodinách. Mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové Steffen Seibert uvedl, že vládě jde o ochranu náboženské svobody včetně tradiční praxe obřízky, pokud je prováděna odpovědně.

Mnoho Němců nicméně názor politiků nesdílí. Podle průzkumů jich naprostá většina kolínský rozsudek uvítala.

Podle odhadů se obřízce podrobí okolo 15 procent německých mužů. To znamená, že každoročně podstoupí zákrok okolo 50 tisíc mladíků.

Související