Ruští poslanci dnes přijali kontroverzní zákon nutící nevládní organizace označovat se za "zahraniční agenty", pokud dostávají peníze z ciziny. Jen tři poslanci si troufli hlasovali proti. Předpokládá se, že souhlas horní komory parlamentu bude následovat příští týden.

Nový zákon ukládá nevládním organizacím přijímajícím peníze ze zahraničí zaregistrovat se jako "zahraniční agenti" a tuto hanlivou nálepku připojovat ke každému svému prohlášení, a to pod hrozbou až milionové pokuty.

Dané organizace také budou muset své vyúčtování předkládat každé čtvrtletí a také budou podléhat častějším kontrolám.

Zákon, který by se mohl týkat až tisícovky ruských nevládních organizací, vyvolal nesouhlas v zahraničí a kritiku řady ruských expertů, kteří ho považují za protiústavní.

Autoři naopak tvrdí, že zákon plně odpovídá mezinárodním normám, že mladá ruská demokracie se musí bránit a že otevřenost je i v zájmu občanské společnosti. "Rusové mají právo vědět, kdo dělá politiku za cizí peníze," argumentovala poslankyně Irina Jarová, považovaná za jednu z představitelek prokremelské "tvrdé linie" ve sněmovně.

Podobně i prezident Vladimir Putin odmítl výhrady svých poradců pro lidská práva a občanskou společnost. "Muziku si vybírá ten, kdo ji platí," řekl. Putin již dříve obvinil americké ministerstvo zahraničí, že prý financuje protesty proti jeho režimu.

Američané protestují

Americká diplomacie ve středu protestovala proti chystanému zákonu jako ohrožení základních práv a svobod.

Na Putinův podnět byly z působnosti zákona vypuštěny náboženské organizace; ty podle listu Vedomosti loni dostaly z ciziny 23 miliard rublů (asi 14,6 miliardy Kč), zatímco všechny ostatní nevládní organizace jen okolo devíti miliard (asi 5,7 miliardy Kč). Příjmy ruské pravoslavné církve, jedné z opor režimu, ze zahraničních diecézí by tak neměly být dotčeny.

Zákon se také nemá vztahovat na dobročinné či státem založené organizace; podle původního znění by se "zahraničním agentem" stala i prokremelská televize Russia Today vysílající pro zahraniční publikum.

Poslanci současně schválili, že za pomluvu bude ruský trestní zákon hrozit až pětimilionovou pokutou (asi 3,2 milionu Kč) namísto dosavadních 5 tisíc rublů. Paradoxně stejní poslanci v závěru loňského roku na podnět tehdejšího prezidenta Dmitrije Medveděva trestnost pomluv zrušili.

Již dříve parlament schválil zákon o citelném zvýšením pokut za přestupky na demonstracích či zákon o přímých volbách gubernátorů, umožňující vyřadit z klání pod různými záminkami nepohodlné kandidáty, či zákon umožňujícího podle kritiků cenzuru internetu pod záminkou ochrany dětí.

Neparlamentní opozice považuje tyto kroky parlamentu, ovládaného vládní stranou Jednotné Rusko, za součást protiofenzívy proti demokratickému hnutí, zrozeného z prosincových protestů proti Putinově režimu.

Související