Juraj Kotian (37)

Vzdělání:
Vystudoval Fakultu matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislavě.

Kariéra:
Začínal jako analytik ING Barings Slovensko.
Později byl hlavním ekonomem Slovenské spořitelny.
Nyní pracuje jako šéfanalytik rakouské Erste Group pro střední Evropu.
Letos získal Marshall Memorial Fellowship.
Je místopředsedou Klubu ekonomických analytiků na Slovensku.

I když je Vídeň opakovaně vyhlašována jako jedno z nejlepších míst k životu na světě, šéfanalytik rakouské Erste Group (jejíž součástí je i Česká spořitelna) pro střední a východní Evropu Juraj Kotian si života, který tohle velkoměsto nabízí, příliš neužívá. Bydlí v domě na slovenských hranicích, ráno sedne do auta, den stráví v kanceláři a k večeru opět míří za rodinou.

Oblast střední Evropy má dobře zmapovanou nejen z titulu své práce. Česko označuje navzdory finanční krizi za bezpečný přístav, který v jeho očích předčí i některé země se špičkovým ratingem AAA. "V eurozóně se začínají dosti prolínat problémy vysokého vládního zadlužení s problémy bankovního sektoru v zemích evropské periferie. Problémy těchto bank mají vliv na úročení vládních dluhopisů, vysoké zadlužení vlád naopak představuje riziko i pro bankovní sektor. Ale v Česku jsou poměrně málo zadlužené jak banky, tak vláda, takže rizika jsou tu mnohem nižší," říká Kotian.

Jakou krizi vlastně máme: dluhovou, bankovní, politickou, krizi projektu eura, krizi Evropské unie?

Máme dluhovou krizi, ale nad její rámec jde o krizi evropské identity. A ta spočívá jak v oblasti měnové a fiskální politiky, tak v celkové politické situaci.

Původně finanční krize vnikla jako hypoteční bublina v USA... I když Spojené státy na tom stále nejsou kdoví jak dobře, zdá se, že se z krize vzpamatovávají lépe než Evropa. Proč tomu tak je?

V rámci eurozóny je politická reakce na řešení krize mnohem pomalejší a příliš zdlouhavá. Naopak Spojené státy dělají mnohem rozhodnější kroky. V Evropské unii není také vůbec jasné, kdo má vlastně hledat řešení. Mají to být představitelé národních států, nebo Brusel? I kvůli těmto nejasnostem se proces zotavení velmi prodlužuje.

Je významný rozdíl i v tom, že USA mají federaci, federální orgány, federální ministerstvo, společné dluhopisy, a Evropa ne?

Integrace, která v Evropě proběhla, se zastavila na půli cesty a naopak některé procesy byly dost unáhlené. Pokud má být Evropa opravdu jednotným ekonomickým prostorem, nutnost hlubší integrace ji určitě nemine. Aktuálním problémem je teď velký až kritický odliv kapitálu z periferních zemí. Pokud nedojde ke stabilizaci, zvýšení důvěry v to, že EU má nějaké řešení a že je každý ochotný pro ně něco obětovat, bude se ta situace dále hrotit.

Zbývá vám ještě 30 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se