Známý kubánský disident Oswaldo Payá (60) v neděli zemřel při automobilové nehodě. Informovaly o tom v pondělí agentury AP a Reuters.

Payá strávil desítky let bojem proti komunistickému režimu vedenému bratry Fidelem a Raúlem Castrovými. Dvakrát byl nominován bývalým českým prezidentem Václavem Havlem na Nobelovu cenu míru.

Při nehodě nedaleko kubánského města Bayamo zemřel i jeden další muž a dvě osoby byly zraněny. Podle svědků řidič ztratil kontrolu nad vozidlem a narazil do stromu. Policie nyní nehodu vyšetřuje.

"Bude to mít velký, nepředstavitelný dopad, je to strašná chvíle," citoval server lainformacion.com reakci disidentovy sestry Marlene Payáové.

Dcera zemřelého opozičníka Rosa María Payáová podle serveru elpais.com pro různá média uvedla, že jejímu otci chtěl někdo ublížit a že to nyní skončilo jeho smrtí. Podobná podezření mají mimo jiné také někteří kubánští opozičníci. Čeká se však na výpovědí dvou spolucestujících, kteří nehodu přežili, a na celkové výsledky probíhajícího vyšetřování.

Nehoda se stala kolem 14. hodiny místního času v místě La Gavina, když byl Payá se třemi spolucestujícími na cestě z Havany do města Bayamo. Podle dosavadních výpovědí svědků ztratil řidič kontrolu nad vozidlem a narazil do stromu.

Druhou obětí nehody byl podle europapress.es i Kubánec Harold Cepera. Další dva lidé z celkem čtyřčlenného osazenstva vozu, sedmadvacetiletý Španěl Ángel Carromero a také sedmadvacetiletý švédský politik Jens Aron Modig, byli podle serveru lainformacion.com se zraněními převezeni do nemocnice ve městě Bayamo.

"Tato neděle se stala dnem smutku. Hrozná tragédie pro jeho rodinu a ztráta pro opoziční hnutí," uvedl předseda Kubánské komise pro lidská práva a národní usmíření (CCDHRN) Elizardo Sánchez, který je podle agentury AP v podstatě mluvčím malé kubánské opozice. "Byl to výrazný vůdce. Věnoval roky svého života boji za demokracii," dodal.

Payá se proslavil především kampaní "Projekt Varela", kterou zahájil v roce 1998. Sháněl během ní podpisy na podporu návrhu zákona, který by na Kubě umožnil svobodu projevu, svobodné volby, svobodné podnikání a další demokratické reformy.

I když se mu podařilo sehnat potřebných 10 tisíc podpisů, kubánský parlament v květnu 2002 petici ignoroval a vůdce Fidel Castro reagoval protiakcí: přiměl osm milionů krajanů podepsat vlastní prohlášení Socialismus na Kubě je nezvratný.

Režim následně řadu spoluorganizárorů petiční akce zatkl během tzv. černého jara v roce 2003. Do káznic bylo tehdy posláno na 75 disidentů, přičemž poslední z nich byli osvobozeni až loni.

Za největší nenásilnou akci na Kubě od revoluce v roce 1959 udělil Evropský parlament v roce 2002 Payáovi Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.

Proti režimu už na základní škole

Oswaldo Payá Sardiňas se narodil se 29. února 1952 v Havaně. Již v mládí vybočoval zejména kvůli své víře. Jako jediný ze třídy na základní škole odmítl vstoupit do Svazu pionýrů.

Problémy pokračovaly i na střední škole. Když odsoudil okupaci Československa v roce 1968 a nelichotivě se před spolužáky vyjádřil o kubánské komunistické vládě, vyneslo mu to v jeho sedmnácti letech - bez rozsudku - tříletý pobyt v táboře nucených prací pro mladistvé. Pracoval v kamenolomu na ostrově Isla de Piňos, pak za odmítání táborového režimu až 18 hodin denně sekal třtinu v provincii Camagüey.

V roce 1972 byl z tábora propuštěn. Pak chtěl studovat fyziku na univerzitě, z denního studia byl ale vyloučen. Díky večerním kurzům vystudoval elektroinženýrství se specializací na lékařské přístroje.

Payá byl ženatý a měl tři děti. Nikdy nechtěl z někdejšího tzv. ostrova svobody emigrovat a zdrženlivě se stavěl k americkému obchodnímu embargu z roku 1962.

Od prosince 2002 do února 2003 mu režim povolil odjet do zahraničí na turné, během kterého navštívil Václava Havla v ČR. Zavítal ale i do USA, Francie, Španělska a ve Vatikánu se sešel s tehdejším papežem Janem Pavlem II.

Související