Prezident Václav Klaus podepsal ve středu zákon o přímé volbě hlavy státu. Učinil tak navzdory své dřívější kritice Jeho nástupce tak vyberou občané na počátku příštího roku ve dvoukolové většinové volbě.
Prováděcí zákon o přímé volbě, který Senát schválil 18. července, počítá s tím, že adepty na prezidenta bude moci navrhnout nejméně 20 poslanců nebo aspoň deset senátorů. Kandidáti bez podpory členů parlamentu budou potřebovat petici s nejméně 50 tisíci podpisy, které bude kontrolovat ministerstvo vnitra.
Klaus v minulosti označoval zavedení přímé volby za fatální chybu a omyl. Už v únoru ale podepsal změnu české ústavy, která přímou volbu do českého ústavního pořádku zavedla. Podle předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) k ní patrně dojde 11. nebo 18. ledna.
Do kampaně budou moci kandidáti vložit celkem nejvýše 50 milionů korun, zdarma budou mít vyhrazený prostor v České televizi a v Českém rozhlase.
Prezidenta lidé vyberou ve dvou kolech, do druhého postoupí dva nejúspěšnější adepti z kola prvního. Na kampaň před prvním kolem by mohli dát nejvýše 40 milionů korun, na finále by mohli ještě dalších deset milionů přidat.
Na rozdíl od senátních voleb se závěrečné kolo uskuteční až za dva týdny po úvodním kole. Prezidenta budou moci volit i Češi žijící v zahraničí, a to na zastupitelských úřadech.
Zákon také stanoví pravidla, která mají zajistit přehledné financování kampaně. Kandidáti budou muset sestavit tří až pětičlenný volební výbor, který bude zodpovědný za financování kampaně. Výdaje na propagaci budou hradit přes svůj zvláštní účet u České národní banky.
O termínu rozhodne šéf Senátu
Lidé si půjdou vybrat budoucího prezidenta buď 11. a 12. ledna, nebo 18. a 19. ledna příštího roku. "Pro jeden z těch termínů se rozhodnu," řekl šéf Senátu Štěch, který má podle ústavy stanovit termín vybírání nástupce Václava Klause.
Definitivní datum chce oznámit počátkem října, až ústavní novela i prováděcí zákon nabudou účinnosti.
Potřebným počtem podpisů už disponuje někdejší premiér Miloš Zeman, který je v průzkumech řazen spolu s dalším bývalým premiérem Janem Fischerem a dosud ne zcela rozhodnutým kandidátem Janem Švejnarem mezi favority volby.
