Pracovní porada je pro 54 procent českých zaměstnanců synonymem ztráty času. Vyplynulo to z internetového šetření mezi 835 návštěvníky portálu Jobs.cz, jehož výsledky poskytl provozovatel portálu, společnost LMC exkluzivně týdeníku Ekonom. Vztah patnácti procent Čechů k poradám je ještě mnohem horší: nesnášejí je a když se naskytne alespoň trochu vhodná příležitost, vyhnou se jim.

Proč? "Častou chybou je špatná organizace setkání. Mnohdy není jasné, jaký má schůzka cíl a leckdy není zřejmý ani její smysl," vysvětluje konzultantka poradenské společnosti Hay Group Pavla Helclová. Taková jednání se pak zbytečně protahují, opakují se na nich stále stejné myšlenky, ale řešení problémů nikde.

"Porady vyvolávají v účastnících přesvědčení, že se na nich stejně nic nevyřeší, z čehož plyne pocit marnosti. Nezřídka bývá umocněn i tím, že když už se přece jen při setkání dospěje k nějakému závěru, vyšumí pak do ztracena a chod firmy nijak neovlivní," popisuje Pavla Helclová. "Výsledkem tohoto typu porad bývají obvykle jen další a další porady," podotýká.

Jak vést porady, aby nebyly nudné

Tipy, jak udělat z porady zábavné setkání, z dílny amerického konzultanta Charlieho Hawkinse. Je ovšem třeba zvážit, zda je na ně tým připravený.

- Zvažte, zda je porada skutečně nezbytná, pokud ne, vynechejte ji. Ty, kteří by se jí účastnili, požádejte, aby v ušetřeném čase udělali něco pro podporu své kreativity: šli na procházku, poslouchali hudbu nebo kreslili. A aby si během těchto činností zaznamenávali své nápady k tématu, o němž se na poradě mělo jednat, a pak je poslali e-mailem tomu, kdo měl poradu vést.

- Požádejte účastníky porady, aby na papír napsali nejvtipnější věc, která se jim či jejich týmu přihodila za dobu, která uběhla od poslední schůzky. Papíry vyberte a v průběhu jednání je postupně čtěte. Nechte skupinu, aby se snažila uhodnout, kdo z přítomných je autorem historky.

- Vybavte zasedací místnost měkkými dětskými hračkami, například pěnovými míči či plyšovými zvířátky. Vysvětlete účastníkům, že pokaždé, když se někdo pokusí shodit nějaký nápad (třeba slovy "Tohle by nefungovalo" nebo "Bylo by to moc drahé"), mohou po něm hračkami házet.

- Zaveďte pravidlo, že na ranní porady donese vždy jeden z účastníků nějaký druh pečiva. Měli by se vystřídat všichni kolegové a pečivo by se nemělo opakovat. Každý měsíc si pak skupina zvolí vítěze - tedy toho, kdo přinesl nejchutnější snídani.

- Požádejte všechny zúčastněné, aby hodili svou vizitku do připravené nádoby. Z ní si pak každý vylosuje cizí. Když potom dojde na jednotlivé body programu, každý by se k nim měl vyjádřit z pohledu kolegy, jehož vizitku si vylosoval.

- Jakmile se lidé na poradě dozvědí všechny informace, které jim měly být sděleny, požádejte je, aby se rozdělili do skupin. Každá z nich by pak měla sehrát scénku, zazpívat písničku nebo třeba zarapovat to, co považují za nejpodstatnější.

- Nechte členy týmu, aby se střídali v pozici moderátora porady. Základní úkol přitom zůstává stejný: neztratit ze zřetele předem stanovený cíl a členy poradního týmu k němu dovést. Každý moderátor by pak měl přijít s nějakou novou hrou či pravidlem, díky kterému bude setkání zábavnější. Na jeho konci si pak skupina odhlasuje, zda se jí zlepšovák líbí a chce jej používat i na dalších poradách.

Zdroj: Charlie Hawkins (www.charliehawkins.com)

Typologie účastníku porad podle Sněhurky a sedmi trpaslíků

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


VÍCE SE DOČTETE V NOVÉM  VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 23. SRPNA, NEBO POD ODKAZEM NÍŽE:

 

banner 2

 

Související