VZDĚLÁVAT ANO ČI NE

Naše republika je nejen geograficky, ale i ekonomicky na pomezí Západu, s jeho snahou o nalezení levnější, ale kvalifikované, pracovní síly v zemích střední a východní Evropy, a Východu, který nám naopak skýtá příležitosti k expanzi a rozvoji obchodu. Ani na západ ani na východ od našich hranic se však nemluví česky...

JAK JSME NA TOM

Jaká je vlastně situace s úrovní jazykového vybavení u českých zaměstnanců? Každodenní zkušenost z pohledu jazykové školy nám dává zajímavou informaci - teoretická rovina znalostí zaměstnance a domněnka zaměstnavatele o jeho jazykovém vybavení jsou často výrazně odlišné od následné schopnosti zaměstnance použít cizí jazyk v praxi. A hlavní příčiny tohoto stavu?

> Nízká jazyková vybavenost absolventů vysokých škol a univerzit. Pochopitelně, že na trh přichází i dobře jazykově vybavení vysokoškoláci, zejména mají-li za sebou zahraniční stáž. V porovnání například se severskými zeměmi, ale třeba i sousedním Německem, však stále pokulháváme.

> Teoretické znalosti jsou pro praxi nedostatečné. Zvládnout telekonferenci v angličtině s kolegou v Indii a muset přemýšlet nikoliv nad používanou gramatikou, ale nad obsahem jednání, je náročné. Ani získané jazykové certifikáty nemusí být zárukou toho, že bude zaměstnanec v praktickém užití jazyka úspěšný.

> Nepřesné informace o jazykových dovednostech při náboru zaměstnance. Tyto informace jsou často při konfrontaci s praxí zavádějící. Kandidáti obvykle svoji úroveň nadhodnotí a ani desetiminutový rozhovor v cizím jazyce při náboru nedokáže odhalit všechny slabiny. Manažer pak spoléhá na deklarované jazykové znalosti zaměstnance, nicméně praxe, zejména vezmeme-li v potaz ještě předchozí bod, bývá často velmi odlišná.

> Nedostatečná odborná znalost. Praktické využití cizího jazyka nastává ve firmách často v situacích, které vyžadují znalost terminologie specifické pro daný obor nebo konkrétní společnost. Tuto terminologii si však zaměstnanec málokdy osvojí studiem ve školních či veřejnostních kurzech.

> Jazykové znalosti se vytrácejí. Na kole se jezdit sice nezapomíná, ale s cizími jazyky to bohužel tak snadné není. Je celá řada zaměstnanců, kteří cizí jazyk nevyužívají pravidelně, nicméně nastane-li situace, kdy jej musí použít, vyžaduje se od nich plynulá komunikace a porozumění. V těchto případech je proto potřeba jazyk pravidelnou výukou udržovat a procvičovat.

KDE HLEDAT LÉK

Starost o úroveň jazykové vybavenosti svých zaměstnanců by v určité rovině měla mít každá zodpovědná firma. Výchozím bodem při úvahách nad nastavením systému jazykového vzdělávání musí být zvážení potřeb vaší společnosti v konfrontaci s aktuálními dovednostmi vašich zaměstnanců. Zde by vám měl pomoci váš dodavatel jazykové výuky. Co je potřeba udělat?

1. Konkretizovat potřeby pro jednotlivé pozice - personální oddělení společně s manažery definuje očekávání v oblasti praktického použití jazyka na jednotlivých pozicích. Jazyková škola pak tato očekávání převede na jazykovou úroveň, nejčastěji vyjádřenou na škále Evropského referenčního rámce.

2. Aktualizovat kompetenční model - výše uvedenou úroveň je potřeba přenést do kompetenčního modelu pro danou pozici.

3. Zjistit aktuální stav znalostí - pomocí jazykového auditu získáte přehled o úrovni vašich zaměstnanců. Dbejte na to, aby audit reflektoval situace, ve kterých zaměstnanci cizí jazyk reálně používají.

4. Nadefinovat podmínky nominace do jazykové výuky - kteří zaměstnanci se budou jazykového vzdělávání účastnit s cílem zlepšit svoji jazykovou úroveň, a kteří zaměstnanci s cílem minimálně si udržet stávající dovednosti. A pochopitelně jaké budou podmínky jejich účasti.

5. Vybrat správnou formu studia - konzultací se svým dodavatelem zvažte vhodnost pravidelné výuky, intenzivních kurzů, odborně zaměřených jazykových seminářů, případně pobytů v zahraničí.

6. Motivovat zaměstnance ke studiu - nadefinujte podmínky finanční spoluúčasti, nejlépe v podobě pravidelného procentuálního podílu na nákladech za výuku. Zvažte také možnost pozitivní motivace v případě úspěšného zvládnutí studia - například v podobě příspěvku na jazykovou zkoušku.

Podívejme se nyní na to, jaké možnosti se vám naskýtají s ohledem na výše učiněná rozhodnutí.

FIRMA NEBO ZAMĚSTNANEC

Při rozhodování o systému jazykového vzdělávání můžete zvolit dvojí přístup. Buďto zavedete centralizovaný systém jazykové výuky, anebo přenesete zodpovědnost za péči o své jazykové znalosti na zaměstnance. Stojíte-li na této křižovatce, berte v potaz následující aspekty.

Jazykové vzdělávání řízené firmou vám skýtá možnost cíleněji alokovat finanční prostředky na výuku - učit se budou zaměstnanci, kteří to dle nastaveného klíče potřebují. Zároveň máte možnost ovlivňovat obsah výuky a kvalitu dodavatele. Na druhou stranu vyžaduje tento systém větší kooperaci manažerů a personálního oddělení s jazykovou školou. Každopádně předpokladem úspěšného fungování centralizovaného systému je jeho správné nastavení - viz předchozí část článku.

Dáte-li svým zaměstnancům možnost rozhodovat se samostatně o svém dalším rozvoji, třeba prostřednictvím systému kafetérie v jakékoliv jeho podobě, bude to pro vás znamenat zjednodušení agendy a úbytek starostí s průběhem a efektivitou jazykové výuky. Na druhou stranu se vaše společnost vystavuje riziku snížení kvalifikovanosti zaměstnanců a tím i ztráty konkurenceschopnosti. Důležitým prvkem jazykového vzdělávání je totiž motivace - zaměstnanec, neutratí-li své "peníze" v kafetérii zcela mimo oblast vzdělávání (což je nejčastější případ), se sám jen velmi těžko přinutí k navštěvování semestrálního kurzu anglického jazyka. Jednoduše nebude o rozvoj či udržení svých jazykových znalostí dbát. Což se z dlouhodobého hlediska firmě nevyplatí.

PRAVIDELNÁ VÝUKA?

Dalším parametrem systému firemního jazykového vzdělávání, který by s vámi měl váš dodavatel konzultovat a nastavit, je forma výuky. Nejedná se totiž pouze o pravidelné kurzy... Při výběru správné formy výuky je potřeba opět vycházet z cílových požadavků na daného zaměstnance, či skupinu zaměstnanců, a jejich aktuální úrovně.

Při požadavku na posun jazykové úrovně je nejvhodnější volit pravidelnou či intenzivní výuku - s ohledem na rychlost, s jakou by měl být tento požadavek uspokojen. Pravidelná výuka je vhodná také pro udržení stávající úrovně, případně zdokonalení v dílčích oblastech.

Pro nárazové osvěžení jazykových znalostí jsou pak vhodné krátkodobé intenzivní kurzy, například týdenní či čtrnáctidenní pobyty v zahraničí. Zaměstnanci, jejichž jazyková úroveň je v obecném měřítku na dostatečné úrovni, se pak mohou účastnit kurzů se specifickým zaměřením, třeba na prezentační dovednosti v anglickém jazyce.

Obecně platí v jazykovém vzdělávání již dříve zmíněný princip neustálého kontaktu s jazykem - není-li dostatečný v praxi, je potřeba jej nahradit pravidelnou výukou a naopak.

A CO NÁKLADY?

Efektivita, hlídání nákladů, škrtání rozpočtů, úsporná opatření - asi ve svém okolí tyto termíny také v poslední době intenzivněji zaznamenáváte. Vzdělávání zaměstnanců je jednou z prvních položek na seznamu případných omezení. Pomineme-li fakt, že je to při výše popsaném stavu jazykové vybavenosti českých zaměstnanců veskrze krátkozraký krok, dá se mu i předejít.

Je dobré odlišovat náklady vynaložené na rozvoj vašich zaměstnanců a náklady vynaložené na udržení jejich znalostí. Nadefinujte si tedy skupinu zaměstnanců, kteří mají požadavek na zlepšení svých jazykových znalostí podložený výše uvedeným kompetenčním modelem, a stanovte jim jasně kvantifikované a časované cíle. Finanční prostředky vynaložené na dosažení těchto cílů se vám pak vrátí v podobě zvýšené kvalifikace vašich zaměstnanců a konkurenceschopnosti vaší společnosti. Nevydáte ani korunu navíc. Zaměstnanci, kteří požadovaných cílů nedosáhnou, by se měli spolupodílet na nákladech na svou výuku.

Druhou skupinou zaměstnanců pak jsou ti, kteří se jazykové výuky účastní s cílem neztratit aktuální jazykové dovednosti. Zde je dobré nastavit již od počátku takové podmínky finanční spoluúčasti zaměstnanců, které firmě pokryjí velkou část nákladů na výuku těchto zaměstnanců.

Máte-li i po přečtení tohoto článku stále pochybnosti a otazníky nad budoucností, respektive nastavením, jazykového vzdělávání ve vaší společnosti, konzultujte další postup s vaším dodavatelem. Ten kvalitní by vám měl poskytnout dostatek informací pro vaše správné rozhodnutí.

 

PŘI ROZHODOVÁNÍ O SYSTÉMU JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

můžete zvolit dvojí přístup. Buďto zavedete centralizovaný systém jazykové výuky, anebo přenesete zodpovědnost za péči o své jazykové znalosti na zaměstnance. Jazykové vzdělávání řízené firmou vám skýtá možnost cíleněji alokovat finanční prostředky na výuku - učit se budou zaměstnanci, kteří to dle nastaveného klíče potřebují. Zároveň máte možnost ovlivňovat obsah výuky a kvalitu dodavatele. Na druhou stranu vyžaduje tento systém větší kooperaci manažerů a personálního oddělení s jazykovou školou.