Ústavní výbor Evropského parlamentu bude v říjnu opakovat hlasování o výjimce z Listiny základních práv a svobod EU, kterou v roce 2009 český prezident Václav Klaus podmínil svůj podpis pod lisabonskou smlouvou.
Výbor sice v pondělí dal výjimce zelenou, někteří poslanci ale poté hlasování zpochybnili.
Evropský parlament má ve věci výjimky jen konzultační roli, bez jeho vyjádření však není možné, aby dokument schválily členské země.
V lednu se ústavní výbor EP nebyl schopen v záležitosti výjimky rozhodnout. V pondělí výbor většinou jednoho hlasu doporučil, aby se Evropská rada výjimkou zabývala, hlasování ale bylo z procedurálních důvodů zpochybněno. Opakovat by se mělo pravděpodobně 9. října.
"Klausova výjimka rozdělila poslance na ty, kteří jsou proti, a na ty, kteří vědí, že nic nepřinese, ale z principu chtěli podpořit Českou republiku," uvedla europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová. "Je s podivem, že se výbor pro ústavní záležitosti, kde sedí renomovaní právníci, zasekl na tak podružné a nic neřešící záležitosti, jako je Klausova výjimka."
Státy EU se v roce 2009 zavázaly, že výjimku - Prahou požadovaný protokol k lisabonské smlouvě - přijmou. Původně se uvažovalo, že by se tak stalo souběžně se smlouvou o vstupu Chorvatska do unie, jejíž ratifikace však už běží.
Příslib protokolu si Klaus vymohl s argumentem, že je třeba zajistit ochranu před případnými nároky vysídlených sudetských Němců na majetek v ČR, které by mohly být vznášeny u Evropského soudního dvora. Výjimka má potvrdit, že v Česku nebude možné soudně vymáhat práva, která nejsou zakotvena v českých zákonech.
Podle některých právníků jsou ale obavy týkající se případných požadavků sudetských Němců liché. Někteří odborníci se také domnívají, že i po připojení se k protokolu o takzvané výjimce je Listina základních práv EU v České republice závazná.
