Bělorusové v neděli ve volbách rozhodují o obsazení dolní komory parlamentu na další čtyři roky. O vítězi hlasování, které bojkotují dvě hlavní opoziční strany, nikdo nepochybuje.

Stanou se jím spojenci autoritativního prezidenta Alexandra Lukašenka, kteří tak znovu ovládnou 110člennou Sněmovnu poslanců.

Žádné z voleb za osmnáctileté éry panování Lukašenka západní státy ani celoevropské instituce neuznaly za svobodné a demokratické. Podle opozičních stran nebude takové ani letošní hlasování, a proto své příznivce podle BBC vyzvaly, aby šli raději než k volbám rybařit, sbírat houby nebo vařit boršč.

Opoziční hnutí Sjednocená občanská strana a Běloruská národní fronta v době před hlasováním, která byla prakticky nepoznamenaná volební kampaní, kritizovala zejména velmi omezený přístup do médií a zátahy proti svým příznivcům na politických shromážděních.

"Lukašenko zná výsledky předem"

I přes bojkot dvou hlavních opozičních bloků se podle agentury AP voleb účastní kolem 40 kandidátů z komunistických a levicových uskupení kritických vůči Lukašenkovi. Neočekává se však, že by se někdo z nich dostal do parlamentu, v němž od roku 2004 nezasedá žádný člen opozice.

"Lukašenko učinil volby zcela absurdními, ani se nesnaží jim dát demokratickou fasádu. Už zná jména nových členů parlamentu," nechal se slyšet Vital Rymaševski, který proti Lukašenkovi neúspěšně kandidoval při prezidentských volbách v roce 2010, po nichž následovaly tvrdé zátahy proti opozici. Lukašenko kritiku odmítá; bojkot dvou hlavních opozičních bloků podle něj ukazuje na jejich slabost.

V parlamentních volbách, na něž dohlíží 330 pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), mohli Bělorusové hlasovat předčasně již během týdne. Podle AP tuto možnost propagovanou běloruskými úřady využilo kolem 25 procent oprávněných voličů.