Na začátku každé výstavy si svlékne tričko, posadí se na podstavec zády k divákům a do sluchátek si pustí hudbu. Je to rituál, který mu zároveň pomáhá neslyšet drsné poznámky i urážlivé vtipy, jak napsal francouzský list Le Temps.

Tim Steiner je chodící umělecké dílo. Celá jeho záda pokrývá tetování. Teď jezdí po světě a nechává se vystavovat v galeriích.

Steiner jezdí po galeriích pravidelně. Na veřejnosti se ještě nezhroutil, ale uvnitř to v něm vře. Před šesti lety se ho rozhodl potetovat Wim Delvoye, nekonvenční belgický umělec, který je známý svými ojedinělými nápady. Celá jeho záda proměnil v umělecké dílo, na které se také podepsal těsně nad pravou půlkou pozadí mladého muže.

V roce 2008 se dílo prodalo a částku 150 tisíc eur si rozdělili galerie, umělec a model. Dílo se najednou dostalo na přední strany novin. Název "Tim, 2006" naznačuje, že sám Steiner je uměleckým dílem, ne jen plátnem.

První návrhy vznikaly na praseti

Od té doby žije nyní šestadvacetiletý Švýcar v bizardní zahálce. Cestuje mezi Curychem, kde pracuje jako babysitter, a londýnskou luxusní čtvrtí, kde pracuje jeho snoubenka ve slavné galerii Haunch of Venison.

Na prvním setkání ukázal Delvoye Steinerovi potetovanou prasečí kůži, kterou chtěl použít jako vzor. Chtěl namalovat něco, co pro Steinera nic neznamená, na rozdíl od tradičních tetování, která obvykle mají osobní význam pro osobu, jež je nosí. Výsledné dílo zobrazuje pannu Marii s mexickou lebkou, netopýry, vlaštovkami a červenými a modrými růžemi. Dohodli se také na několika změnách včetně vypuštění opice vystrkující zadek. "Přímo na mém krku! Na to jsem řekl ne," směje se Steiner.

Galerie v Curychu dílo v roce 2008 prodala mladému sběrateli z Hamburku, který je Němec - stejně jako Ilse Kochová, manželka nacistického důstojníka, která sbírala potetovanou kůži židovských vězňů. "Tohle spojení udělali lidi. Nabízelo se to, ale nás to předtím nenapadlo," řekl Delvoye.

Steiner je hrdý exhibicionista, který má silné sklony k submisi. "Jsem Wim Delvoye," říká často. Snoubenka mu tak musí připomínat, že to tak není, že je jen Delvoyovým plátnem. Sám Steiner připouští, že často cítí tíhu nejen tetování, ale i umělce, jehož osobnost ho ovládá. "On je génius," říká. "Miluju ho a nenávidím zároveň."

Po jeho smrti bude tetování vyříznuto

Zároveň některých věcí lituje. "Během šesti let jsem viděl Wima snad 30 minut." Chtěl by, aby byl umělec víc přítomný v jeho životě a aby mu řekl, že je na něj hrdý, že dělá dobrou práci. Delvoye ale stanovuje hranice velmi jasně: "Stali jsme se přáteli, ale je třeba vysvětlit, že Tim je prací roku 2006 a teď je rok 2012, tudíž už jsem v jiném období tvorby."

"Lidi nemají zájem o mě, a to je naprosto normální," dodává Steiner. "Věděl jsem to od začátku. Já nejsem umělec, jsem ten chlápek s tetováním. Ale i tak jsem teď součástí uměleckého světa."

Dříve, než vstoupil do uměleckého světa, který ho zavedl až do Louvru, pracoval Steiner na benzínce. Teď tvrdí, že těch 15 let, kdy kouřil trávu a plnil nádrže bohatých obyvatel Curychu, byly nejlepší časy jeho života.

Podivná transakce, do níž se zapojil, by se například ve Francii odehrát nemohla, ale ve Švýcarsku ji - kuriózně - umožňují místní zákony o prostituci. Steiner je nyní vystavován několikrát ročně, ovšem nikdo ho nemůže nutit, aby udělal cokoli proti své vůli. Až zemře, jeho kůže bude vyříznuta a zarámována. Jeho rodina s tím musela souhlasit. Steiner říká, že na tom, co se stane po jeho smrti, mu nesejde.

Říkal si: Ty jsi opičák!

Delvoye chtěl, aby jeho dílo bylo kritikou uměleckého světa. Sám se ale stal terčem kritiky, která vesměs Tima vnímá jako útok na lidskou důstojnost.

"Je dovoleno udělat cokoli ve jménu umění?" kontruje belgický umělec. "Můžete z Tima udělat předmět spekulace, koupit ho a zase prodat. Dokonce i způsob, jakým zemře, je předmětem spekulace! Pokud zemře na rakovinu, je to OK. Když umře sám doma, bude to větší problém. To může mít dopad na cenu, protože tetování se poškodí. Ale je pochopitelné, že nechceme, aby se mu něco stalo, protože ho máme moc rádi," dodal Delvoye.

Steiner je zdravý mladý muž, jehož život se zas trochu posunul, když v roce 2011 přijel do australské Tasmanie jako součást exhibice v Muzeu starého a nového umění (MONA). Tady poprvé pózoval dlouhodobě, a to na čtyři měsíce. Denně trávil hodiny na podstavci. "Když jsem se dostal večer domů, hroutil jsem se. Říkal jsem si: 'Ty jsi opičák!' Ale pak mi došlo, že jsem vlastně hrozně dobrý v sezení na piedestalu," řekl Steiner.

Související