Prezident Václav Klaus odmítl změny ve financování české kinematografie. Podle mluvčího jeho kanceláře Radima Ochvata v pondělí vetoval zákon o audiovizuálních dílech.

"Stále se domnívám, že filmový průmysl je standardním obchodním odvětvím, nikoli veřejným statkem, který by měl být financován z veřejných zdrojů, tedy i z prostředků těch, kteří by je sami na tento účel dobrovolně nedali," uvedl prezident na svém webu.

Podle hlavy státu není hlavním problémem filmařů nedostatek financí, ale chybějící invence. "I za málo peněz lze natočit velmi dobrý film," tvrdí.

Zákon předpokládal, že Státní fond kinematografie by na podporu výroby filmů dostával až 300 milionů korun ročně, polovina by šla od komerčních televizí.

"I nadále se domnívám, že pokud si parlament myslí opak, pak má být záměr podporovat kinematografii porovnáván s jinými veřejnými zájmy v rámci sestavování státního rozpočtu a nemá být financován z mimorozpočtových zdrojů a tím privilegován oproti jiným veřejným výdajům," doplnil Klaus.

Nevidí prý důvod, proč by zrovna filmoví producenti a další podnikatelé v kinematografii měli být zvýhodněni proti jiným, srovnatelným oborům.

Svěrák: Za státní peníze točil i Bergman

Režisér Jan Svěrák, který stojí v čele Asociace producentů v audiovizi, uvedl, že Česko je jedinou zemí v EU, která nepodporuje kinematografii příspěvkem ze státního rozpočtu.

"Přitom tvorba, kterou má Václav Klaus rád, totiž tvorba Ingmara Bergmana, byla ze zásadní části financována právě ze státních peněz. Jinak by nemohl natočit takové filmy, jaké natočil. Jsem ale rád, že jsem se od pana prezidenta dozvěděl, že kromě peněz mi chybí také invence," reagoval Svěrák na Klausova slova.

Lidé budou moci jít dřív do důchodu, aniž by přišli o peníze. Novelu schválil prezident - čtěte ZDE

Hlasitá reklama z televizí do sedmi měsíců zmizí, prezident Klaus podepsal novelu zákona - čtěte ZDE

Člen rady Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie Jaromír Kallista ze společnosti Athanor zdůraznil, že situace je kritická.

"Fond ztrácí smysl, protože v něm nejsou peníze. Filmařům přidělujeme pouze symbolickou jednu korunu. Podle zákona by tam první finance měly přijít až ve druhé polovině roku 2014," uvedl.

V evropských zemích jsou hlavními zdroji financování kinematografie veřejnoprávní úřady, jako filmové fondy, a televize. Na podpoře se v roce 2009 podílely 54 procenty veřejnoprávní fondy na evropské, státní a regionální úrovni. Daně a nejrůznější příspěvky z televizního průmyslu tvořily 28 procent celkové podpory. Dvě třetiny z ní pak šly na produkci filmů a třetina na propagaci.

Dvě procenta od televizí

Vetovaný zákon počítá s tím, že fond by mohl přispívat na nejméně sedmdesátiminutové hrané i dokumentární filmy nebo na seriálové epizody s délkou přesahující 40 minut.

Podmínkou mělo být, že by uznatelné náklady na českém území dosáhly v případě hraného filmu 15 milionů korun, v případě seriálového dílu deset milionů a u dokumentu tři miliony.

Komerční televize měly do fondu přispět částkou odpovídající dvěma procentům z obratu za vysílání reklamy. Další příjmy fondu mají podobně jako dosud tvořit jedno procento z každé prodané vstupenky.

Veto prezidenta ještě může přehlasovat Poslanecká sněmovna.