Prezident Václav Klaus vetoval novelu horního zákona, která ruší možnost vyvlastňování nemovitostí kvůli těžbě nerostných surovin, zejména uhlí.

Podle Klause by se vláda schválením novely připravila o významný nástroj energetické politiky a otevřela by cestu ke spekulacím s pozemky. Prezidentovo veto ještě může přehlasovat Poslanecká sněmovna.

"Zrušení institutu vyvlastnění představuje mimořádný zásah do samotné podstaty horního zákona, který jako jediný stanoví, že vyhrazené nerostné bohatství je vlastnictvím státu, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem pozemku nad dotyčným ložiskem," uvedl na stránkách Hradu prezident.

Komu hrozí vyvlastnění

O majetek by v budoucnu mohli přijít obyvatelé Horního Jiřetína, Černic a Karviné. Lidé žijící v oblastech těžby uhlí jsou nyní chráněni územními limity. Ty by však mohly v příštích letech přestat platit.

Zrušení možnosti vyvlastění jim má přinést větší jistotu, že o svůj majetek nepřijdou. Podle vlády také vlastníci domů a pozemků získají novelou lepší možnost domoci se řádného odškodnění nebo finančního vyrovnání.

Novelu, kterou schválila sněmovna a Senát, odmítala opoziční ČSSD. Její senátoři měli podobný názor jako Klaus. Nakonec se jim ale nepodařilo změnu odmítnout.

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba ji označoval za mezikrok.

Do konce roku předloží vládě obsáhlejší změny horního zákona, která má zachovat vliv státu na těžbu a využití strategických surovin včetně uhlí. Tato úprava má podle ministra řešit i otázku případného vyvlastňování.

Místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier s bývalým místopředsedou Senátu Petrem Pithartem (KDU-ČSL) novelu naopak podpořili. Podle Pitharta by se tím posílí jistoty vlastníků domů, které by mohly být ohroženy těžbou.