Když Jana Bábíková mluví o projektu, který se rozhodla nabídnout českým podnikatelům, poukazuje na vlastní zkušenost: "Vyrůstala jsem v malé rodinné firmě a vím, jak nepřekonatelná je někdy byrokracie spojená s vyřizováním nejrůznějších dotací a podpor. Sama jsem také žila v cizině, v jihovýchodní Asii, a přemýšlela jsem, jak své zkušenosti a znalost prostředí zužitkovat." Výsledkem je projekt Žijeme v zahraničí.cz.

Ten cílí především na malé a střední firmy, které již mají nějaké zkušenosti s exportem a rády by pronikly na nové trhy. Umožňuje jim totiž propojení s konkrétními Čechy žijícími v cizině, kteří mohou nabídnout jak potřebnou kompetenci, tak dobrou znalost místních zvyklostí a prostředí, jazyka či kontaktů na místní úrovni. Bonusem má být i pohodlná komunikace mezi firmou a "kontaktem" v českém jazyce.

Po necelých třech měsících, kdy běží registrace zahraničních Čechů, má projekt 640 adeptů. "Nyní je vše v začátku, a proto se zaměřujeme na kvantitu, na hledání kontaktů i v méně běžných lokalitách. Ale později chceme ověřovat i kvalitu, získávat a zveřejňovat jak reference na krajany, kteří nabízejí své služby, tak na firmy, které je poptávají," vysvětluje Bábíková, jak se bude projekt snažit eliminovat riziko, že kontaktní osoba nebude schopná firmě zajistit to, co jí předem naslibuje.

Příkladem spolupráce mohou být překlady, pomoc při organizaci zahraničních veletrhů, průzkumy trhu, pomoc při zřizování obchodního zastoupení v zahraničí či třeba provizní prodej českých výrobků nebo daňové a právní služby pro danou zemi.

"Záleží na kreativitě exportérů, jak konkrétně kontakty využijí. Jde o alternativu ke klasickým proexportním projektům, které jsou často velmi byrokratické. Náš postup je velmi rychlý a jednoduchý," říká ředitelka projektu Bábíková.

Suplování státu?

Předběžný zájem o možnost registrace projevilo prý na 400 firem. "Myslím, že jde o projekt, který může pomoci, jde o jednoduché a přímé řešení, a to oceňují," podotýká například generální ředitel společnosti Karma Pavel Janeček, který byl jeden z prvních, kdo se do projektu přihlásil.

Idea získala i záštitu ministerstva zahraničí. "Nejde o finanční podporu. Ale jsme maximálně nápomocní v oblasti zprostředkování kontaktů, oslovování krajanských spolků. I my stojíme o to, aby se spolupráce mezi Českou republikou a Čechy žijícími v zahraničí prohlubovala. Ideálně i v komplikovanějších teritoriích, jako je Jižní Amerika nebo Afrika, kde je ale velký budoucí potenciál," říká Martin Bačkovský, tajemník náměstka Tomáše Duba odpovědného na ministerstvu zahraničních věcí mimo jiné za proexportní politiku.

Názoru, že se projekt do jisté míry snaží suplovat roli, kterou v zahraničí hraje například agentura CzechTrade, se Bábíková brání: "Myslím, že cílíme na úplně jiné zákazníky. Nás si budou hledat spíše malé a střední firmy i proto, že u nás zcela odpadá jakákoli byrokracie." Projekt je navíc ryze soukromý a vydělávat hodlá na tom, že registrace firem bude zpoplatněna a až poté se zájemci z řad českých (potenciálně i slovenských) firem dostanou ke konkrétním jménům a kontaktům. Registrace krajanů je zdarma. Pokud jde o finanční odměnu těm, jejichž služeb firma využije, vše má být plně na dohodě obou stran.

Podle průzkumu společnosti IBRS mezi bezmála sedmi sty českými malými a středními podniky by firmy měly mít největší zájem o průzkum trhu, provizní prodej a obchodní zastoupení své společnosti v zahraničí.

"Z průzkumu plyne i to, že firmy preferují právě osobní kontakt a využití místních partnerů. Zaznamenali jsme také zvýšený zájem o možnosti exportu do méně tradičních zemí pro český vývoz - do Rumunska, do Brazílie, do Norska nebo na Ukrajinu," říká Tomáš Horejsek z IBRS.

Odhaduje se, že za hranicemi Česka žije na dvě stě tisíc majitelů českých pasů. "Největší potenciál vidím mezi lidmi, kteří do zahraničí odešli v posledních dvaceti letech," říká zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti Stanislav Kázecký. "Struktura krajanů se postupně mění. Češi žijí v poměrně velkých počtech i tam, kde by je před lety ještě nikdo příliš nehledal - v Norsku, na Novém Zélandě či v Austrálii," dodává. Zajímavá je prý mladá česká komunita usídlená v oblasti San Franciska, z níž řada lidí působí v Silicon Valley.

Potenciálních spolupracovníků je ale mnohem více. "Rádi bychom, aby se zapojili třeba bývalí zaměstnanci českých firem či zahraniční studenti, kteří studovali v České republice a vrátili se zpět do vlasti," říká Bábíková. K České republice se navíc hlásí řada krajanů z druhého a dalšího kolena někdejších emigrantů. Jen ve Spojených států je to na dva miliony lidí.

"Každá amabasáda má databázi krajanů a dlouhodobě s nimi spolupracuje i při podpoře exportu. Tento projekt vnímám jako něco, co rozšíří potenciál možností, jak s komunitou krajanů pracovat. Tím spíše, že podle mne cílí hlavně na mladou generaci Čechů v zahraničí," říká Stanislav Kázecký.

Robert Břešťan

Češi žijící v zahraničí pomohou tuzemským firmám s exportem. Taková je idea projektu Žijeme v zahraničí.cz, který vytvořila podnikatelka Jana Bábíková. Foto: archiv

Související