V pátek vyšlo poslední číslo německého deníku Financial Times Deutschland (FTD).
Zanikající list uznává, že za jeho koncem stojí internetová konkurence, neochota utrácet za tištěnou reklamu a špatná rozhodnutí, zároveň ale dodává, že za zavření redakce může i německá kancléřka Angela Merkelová.
Neuposlechla prý ekonomické rady FTD, což vedlo k ekonomické krizi, která stojí za zkázou novin.
"Nyní nemá nikoho, kdo by jí předem řekl, jaká rozhodnutí, která v eurokrizi učiní, za další tři až 12 měsíců selžou. V každém případě ne na růžovém papíře," vysvětlil list, který se od ostatních liší charakteristickým růžovým novinovým papírem.
FTD prý v posledních třech letech dělal maximum pro to, aby kancléřce poskytl hospodářské rady a uchránil ji během jejího řešení krize od přešlapů. "Zdá se ale, že jsme ne zcela uspěli," citoval portál guardian.co.uk komentář FTD.
Dělala vždy opak
List upozorňuje, že Merkelová od počátku krize v Řecku vždy učinila pravý opak doporučení novin, aby později zjistila, že se mýlila a že měla tyto rady uposlechnout.
Merkelová otáčí. Přípouští, že vlády Řecku v budoucnu odpustí část dluhu - čtěte ZDE
Co je to ten fiskální útes? Pojem vysvětluje Montgomery Burns ze seriálu Simpsonovi - čtěte ZDE
Zprvu odmítala jakékoli půjčky pro Řecko, ustoupila poté, co se situace vystupňovala tak, že již nebyla žádná možnost ochrany německých zájmů. Požadovala tvrdá a maximální úsporná opatření, později se ale ukázalo, že přísné škrty vedou naopak k dalšímu ekonomickému propadu a k dalším dluhům. Chybou podle FTD byl i spěch v nátlaku na soukromé věřitele, což vedlo k další spirále paniky. 
/klikem na ikonu vstupte na profil/
Poslední chybou Merkelové bylo hlasité "ne" na návrh toho, aby Atény dostaly více času. Poslední summit potřebný čas ale Řekům dal, neboť cokoli jiného by bylo kontraproduktivní.
Merkelová se podle FTD sice uchýlila k původním radám listu, vždy to ale bylo se zpožděním tří měsíců až roku, když se krize ještě více vystupňovala.
Za polibek smrti považuje FTD to, že kancléřka trvala na rozložení řeckého dluhu, které zahrnovalo zapojení soukromých věřitelů. To prý experti nyní považují za spouštěč dramatického vyhrocení krize v druhé polovině roku 2011. Takzvané sestříhání (haircut) dluhu vyvolal strach z vývoje v Itálii a Španělsku, což vedlo ke stagnaci hospodářského růstu napříč Evropou a k pádu akcií. Pro Německo to také byl důležitý bod zvratu k horšímu.
FTD do té doby viděla naděje do budoucna, po červenci 2011 došlo ale k obratu a novinářské podnikání od té doby nikam nesměřuje.
"Netvrdí se, že by skomírající noviny do roka či dvou tak jako tak nezmizely. Je to naopak docela možné. Zdá se ale, že faktor Merkelová sehrál velkou roli," uvedl FTD.
"Je nemožné si představit, co by se stalo, kdyby se krize toho jara nevystupňovala, kdyby to nepostihlo Irsko, Portugalsko a Španělsko a kdyby nebyla v těchto zemích žádná zbytečná recese - a kdyby naše (německá) v základu zdravá ekonomika prožívala zotavení, které v té době bylo v dohledu," dodal list.
