Zvláštní jednotky alžírské armády zadržely v neděli v plynárenském podniku na jihovýchodě země pět přeživších teroristů. Počet útočníků, kteří se údajně podíleli na únosu zaměstnanců závodu, tak stoupl na 37. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na alžírské bezpečnostní zdroje.

Pětici údajných teroristů našli vojáci během prohledávání rozsáhlého objektu, které potrvá ještě další desítky hodin. Počty obětí i útočníků se tedy mohou ještě změnit.

Podle dosavadní bilance nepřežilo teroristický útok 23 rukojmích z Británie, USA, Francie, Rumunska, Alžírska a Kolumbie. Své občany zatím pohřešují Norsko, Japonsko a Malajsie. Při osvobozovací akci zahynulo 32 teroristů. Vojáci v areálu ale našli dalších třicet těl rukojmích. Většina je znetvořená a identifikace je tak velmi složitá.

Osmi zadržovaným se v noci na pátek podařilo uprchnout a celých patnáct hodin putovali pouští.

Únos proběhl ve středu, kdy teroristické komando přepadlo autobusy, které vezly některé zaměstnance na letiště. Poté teroristé zamířili do průmyslového areálu, kde zajali přes 700 zaměstnanců - mezi nimi 130 cizinců.

Armáda ve čtvrtek zahájila osvobozovací operaci a rukojmí se postupně dostávali na svobodu. Operace skončila v sobotu, kdy vládní vojáci usmrtili poslední teroristy, kteří ale předtím stihli pozabíjet zbývající rukojmí.

Nejasný je osud tří Belgičanů, kteří byli podle únosců mezi rukojmími, Brusel o nich ale nic neví. Tři potvrzené a tři nepotvrzené mrtvé má Británie, po jednom USA, Francie, Rumunsko, Alžírsko, Kolumbie. Japonsko pohřešuje desítku osob, Norsko pět.

Odplata za Mali

Za útokem stojí skupina Al-Mulasamín teroristy Mochtára Belmochtára. Server Sahara media v neděli zveřejnil video, které Belmochtár, jenž se útoku osobně nezúčastnil, natočil ve čtvrtek. Řekl na něm, že jde o odvetu za to, že Alžírsko poskytlo Francii coby své bývalé koloniální mocnosti území a vzdušný prostor a umožnilo jí tak zabíjet "bratry v Mali".

Prohlásil, že je ochoten s Alžírskem a západním zeměmi začít vyjednávat, pokud boje v sousedním saharském státě Mali skončí.

Francie vstoupila do konfliktu v Mali 11. ledna. Dnes tam má asi 2000 vojáků a dalších 500 se má ještě připojit. Později chce operaci předat západoafrickým jednotkám, které mají čítat 5500 mužů. Cílem je vytlačit islámské radikály ze severu maliského území, jež obsadili od loňska.

Nedávno začali islamisté postupovat do centra země, k metropoli Bamaku. Francie svůj postup ospravedlňuje jako naprostou nezbytnost, protože bez jejího zásahu prý hrozil Mali rozpad.

Podporuje ji mnoho západních států, nikoli však vojensky, ale logisticky. V neděli se k přesunu materiálu i lidí nabídlo také Rusko, účastní také Británie, Kanada i Německo. Do Mali už dorazili také první afričtí vojáci. Díky Francouzům se podařilo o víkendu osvobodit město Konna, které měli v rukou islamisté. Francouzi mezitím začali postupovat směrem k severu.

Hrozbu, která intervence v Mali znamená pro západní státy, většina politiků smetla ze stolu. Americký prezident Barack Obama řekl, že za smrt rukojmích v Alžírsku nesou odpovědnost výhradně teroristé. Šéf francouzské diplomacie Laurent Fabius hovořil o "absolutním zlu terorismu" a komando v Alžírsku označil za "vrahy, kteří rabují, znásilňují a pustoší".

Útěk přes Saharu

Z některých zemí zazněla kritika za to, že Alžír zásah nekonzultoval s vládami států, jejichž občanů se incident týkal. Francie ale postup hájí. Západní země zároveň zpřísnily bezpečnostní opatření kolem svých zastupitelských úřadů v severní Africe a vyzvalo občany, aby se vyhnuli cestám do této oblasti. Francie zvýšila bezpečnostní opatření i na svém území.

Skupině osmi zajatců se v noci na pátek podařilo ze zajetí uprchnout. Sedmapadesátiletý Nor a dalších sedm lidí se vydalo na východ. Po zhruba 50 kilometrech a 15 hodinách chůze Saharou dorazili do obce, kde jim byla poskytnuta lékařská péče, píše norský deník VG.

Nor si také mohl podle listu zatelefonovat rodině v norském Bergenu a říct jí o své záchraně. Muž byl po pouštní anabázi zcela vyčerpán a dehydrován.

Terorista Belmochtár prošel výcvikem v Afghánistánu, poté se připojil k severoafrické odnoži Al-Káidy. Platí za nebezpečného zločince, kterého se bezpečnostní síly snaží dopadnout už mnoho let. Na kontě má celou řadu únosů a je spojen s alžírskými salafisty, kteří stáli za alžírským občanským konfliktem.

Ten si v 90. letech vyžádal na 200 tisíc obětí. Nedávno se od Al-Káidy oddělil a má vlastní skupinu. Odborníci na otázky spojené s terorismem se domnívají, že usiluje o internacionalizaci konfliktu v severní Africe.