Šéfové čtyř klíčových politických skupin v Evropském parlamentu označili dnes přijatou dohodu o rozpočtu EU na roky 2014-2020 za "nepřijatelnou". Evropský parlament přitom může rozpočtovou dohodu na červencové schůzi v souladu s Lisabonskou smlouvou vetovat.
Společné odmítavé stanovisko vydali šéfové lidovců (Joseph Daul), socialistů (Hannes Swoboda), liberálů (Guy Verhofstadt) a zelených (Daniel Cohn-Bendit).
Navrhovaný rozpočet podle čtveřice "neposílí konkurenceschopnost evropské ekonomiky". "Naopak, jen ji oslabí. To není v zájmu evropských občanů," prohlásili lídři frakcí.
Zároveň vyjádřili politování nad tím, že unijní prezident Herman Van Rompuy s nimi v posledních měsících o rozpočtovém návrhu nejednal. "Teď teprve začnou skutečná jednání s Evropským parlamentem," věří europoslanci.
V jiném prohlášení předseda rozpočtového výboru Evropského parlamentu Alain Lamassoure naznačil, že svým kolegům doporučí uzavřenou dohodu "znovu zpochybnit". Jako důvod uvádí, že takový rozpočet Evropské unii pro příštích sedm let bere "jakýkoli manévrovací prostor".
Německá kancléřka Angela Merkelová se pokusila europoslance uklidnit ujištěním, že evropští lídři předpokládají za dva roky revizi rozpočtu tak, aby umožňoval "větší pružnost".
Revizi rozpočtu do dvou nebo tří let požadují také předsedové frakcí v EP. Nejsou prý ochotni přijmout "úsporný rozpočet na sedm let" a vyzývají k nalezení skutečných vlastních nových zdrojů evropského rozpočtu. Ty by měly postupně nahradit současný systém založený na národních příspěvcích.
Konzervativci podobu rozpočtu vítají
Český europoslanec Jan Zahradil (ODS) z politické skupiny evropských konzervativců a reformistů dnes výsledky bruselského summitu naopak pochválil. Tón během summitu podle Zahradila udávala "severní" koalice prosazující efektivní rozpočet pod vedením britského premiéra Davida Camerona a Merkelové. Mezi vítězi summitu je tak prý i český premiér Petr Nečas.
Lídři zemí Evropské unie se dnes dohodli na dlouhodobém rozpočtu unie po celonočním jednání. Celkové výdaje EU na sedmileté období činí v závazcích 960 miliard eur (přes 24 bilionů korun), což je o několik desítek miliard eur méně, než předpokládal původní návrh Evropské komise. ČR si z této částky ukrojí cca půl bilionu Kč.
