Jaroslav Šebek (43)

- Vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
- Od roku 1995 je vědeckým pracovníkem Historického ústavu Akademie věd České republiky.
- Specializuje se na církevní historii 19. a 20. století, moderní politické a sociální dějiny a na česko-německé vztahy. Analyzuje i současné politické dění.

Katolickou církev nelze podle historika Jaroslava Šebka pochopit bez znalosti ohromné tradice, která za ní stojí. To částečně vysvětluje také programové tajnůstkářství týkající se jejího majetku.

Šebek, který pravidelně do Vatikánu jezdí a studuje v jeho archivech záležitosti týkající se českých dějin, ale doufá, že tato instituce přistoupí na reformy, které zlepší před veřejností její obraz.

Proč katolická církev tak úzkostlivě střeží informace o svém jmění?

Katolická církev a konkrétně papežství jsou velice uzavřené instituce. Po dlouhou dobu se v nich o informacích pro veřejnost vůbec neuvažovalo a ani jejich vyjadřování nebylo jasné. Tato charakteristika, včetně jakési komunikační blokace, do značné míry přetrvává. V době, kdy máme všemožných informací o čemkoli ohromné množství a lze srovnávat, je jí to pochopitelně na škodu. Souvisí to však s tím, co je na katolické církvi unikátní. S dvoutisíciletou kontinuitou. Žádná jiná instituce nemá takové trvání. Takže moje odpověď na otázku zní i tak, že jde o součást ochrany této výjimečnosti.

Co je pravdy na spekulacích, že neschopnost papeže Benedikta XVI. prosadit daleko větší otevřenost Vatikánu, včetně finančních záležitostí, je hlavním důvodem jeho odstoupení?

Z výroků samotného papeže a z toho, co řekl jeho bratr Georg Ratzinger, je zřejmé, že už na jaře 2012 začal uvažovat o odchodu. Poté, co se vrátil z vyčerpávající návštěvy Mexika a Kuby. Právě v tom samém okamžiku ale začaly úniky materiálů známé jako aféra Vatileakes. A byla ustavena tříčlenná církevní komise, aby vyšetřila nejen tyto úniky, ale hlavně podezření z korupce uvnitř vatikánských struktur. Její zpráva má být přečtena na kardinálském konkláve, které vybere novou hlavu katolické církve. Benedikt XVI. se s ní asi už seznámil, a to, co je v ní napsáno, může být jedním z důvodů jeho rezignace. Ačkoli faktor slábnoucích fyzických sil nelze podcenit, je nutné vidět širší kontext, skutečnost, že tu byla řada afér. Lze to říci i tak, že Vatikán, do jisté míry středověká instituce, je konfrontován s moderními technologiemi, a v tomto střetu svá tajemství nedokáže udržet.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.