Jaroslav Šebek (43)

- Vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
- Od roku 1995 je vědeckým pracovníkem Historického ústavu Akademie věd České republiky.
- Specializuje se na církevní historii 19. a 20. století, moderní politické a sociální dějiny a na česko-německé vztahy. Analyzuje i současné politické dění.

Katolickou církev nelze podle historika Jaroslava Šebka pochopit bez znalosti ohromné tradice, která za ní stojí. To částečně vysvětluje také programové tajnůstkářství týkající se jejího majetku.

Šebek, který pravidelně do Vatikánu jezdí a studuje v jeho archivech záležitosti týkající se českých dějin, ale doufá, že tato instituce přistoupí na reformy, které zlepší před veřejností její obraz.

Proč katolická církev tak úzkostlivě střeží informace o svém jmění?

Katolická církev a konkrétně papežství jsou velice uzavřené instituce. Po dlouhou dobu se v nich o informacích pro veřejnost vůbec neuvažovalo a ani jejich vyjadřování nebylo jasné. Tato charakteristika, včetně jakési komunikační blokace, do značné míry přetrvává. V době, kdy máme všemožných informací o čemkoli ohromné množství a lze srovnávat, je jí to pochopitelně na škodu. Souvisí to však s tím, co je na katolické církvi unikátní. S dvoutisíciletou kontinuitou. Žádná jiná instituce nemá takové trvání. Takže moje odpověď na otázku zní i tak, že jde o součást ochrany této výjimečnosti.

Co je pravdy na spekulacích, že neschopnost papeže Benedikta XVI. prosadit daleko větší otevřenost Vatikánu, včetně finančních záležitostí, je hlavním důvodem jeho odstoupení?

Z výroků samotného papeže a z toho, co řekl jeho bratr Georg Ratzinger, je zřejmé, že už na jaře 2012 začal uvažovat o odchodu. Poté, co se vrátil z vyčerpávající návštěvy Mexika a Kuby. Právě v tom samém okamžiku ale začaly úniky materiálů známé jako aféra Vatileakes. A byla ustavena tříčlenná církevní komise, aby vyšetřila nejen tyto úniky, ale hlavně podezření z korupce uvnitř vatikánských struktur. Její zpráva má být přečtena na kardinálském konkláve, které vybere novou hlavu katolické církve. Benedikt XVI. se s ní asi už seznámil, a to, co je v ní napsáno, může být jedním z důvodů jeho rezignace. Ačkoli faktor slábnoucích fyzických sil nelze podcenit, je nutné vidět širší kontext, skutečnost, že tu byla řada afér. Lze to říci i tak, že Vatikán, do jisté míry středověká instituce, je konfrontován s moderními technologiemi, a v tomto střetu svá tajemství nedokáže udržet.

Zbývá vám ještě 40 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se