Svržený prezident Středoafrické republiky François Bozizé uprchl před rebely a nyní je v Kamerunu. Oznámila to v pondělí tamní vláda. Hlavního města se v neděli zmocnili rebelové z hnutí Séléka a šéf povstalecké koalice Michel Djotodia se prohlásil za hlavu státu.

Bozizé v neděli uprchl, ale nevědělo se kam. "Prezident Bozizé hledal azyl v Kamerunu, kde je nyní a vyčká tam až do odjezdu do země, která ho přijme," oznámila v prohlášení kamerunská vláda.

"Svržený prezident je v (kamerunském městě) Batouri a dostal azyl, na nějž má právo každý. V noci bude převezen do města Bertoua," oznámil zdroj agentury AFP. Bertoua je středisko kamerunské Východní provincie.

Podle agentury Reuters nyní Středoafrickou republiku bude řídit vláda národní jednoty složená z rebelů, občanské opozice a Bozizého stoupenců, která vznikla už v rámci lednového příměří mezi prezidentem a povstalci. Djotodia slíbil, že do tří let vypíše svobodné a transparentní volby. Premiérem zůstává Bozizého oponent Nicolas Tiangaye.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun je neústavním převzetím moci ve Středoafrické republice znepokojen a ústy svého mluvčího vyzval k obnovení ústavního pořádku.

Sankce a pozastavené členství v Africké unii

Převzetí moci rebely kritizovala i Africká unie. Pozastavila Středoafrické republice členství v uskupení a uvalila na její představitele sankce. Z rozhodnutí tohoto regionálního uskupení nesmějí cestovat a byl jim zablokován majetek.

Rebelové hlavní město Bangui včetně tamního prezidentského paláce dobyli v neděli po dni bojů. Během nich zahynulo dle prohlášení prezidenta JAR Jacoba Zumy 13 jihoafrických vojáků.

Středoafrická republika je jednou z nejchudších zemí na africkém kontinentu, ačkoli je bohatá na nerostné suroviny. Nezávislost na Francii získala roku 1960, ale od té doby se potýká s násilím.

Francie se kvůli krizi v této africké zemi rozhodla posílit svou tamní posádku o 350 vojáků, tedy na více než dvojnásobek, a požádala o mimořádnou schůzku Rady bezpečnosti OSN.

Séléka, která sdružuje tři ozbrojené skupiny, v prosinci obsadila asi desítku měst. V lednu povstání ukončila a připojila se k vládě. Dohoda ale měla krátkého trvání. Povstalci mimo jiné tvrdí, že politici nesplnili jejich požadavky. Nepropustili prý politické vězně a neintegrovali do armády členy povstaleckých jednotek.

Související