Jistá žena nyní žije s dcerou v hustě zalidněném předměstí města Bukavu ve východním Kongu. Před šesti měsíci byla odsouzena k trvalému exilu ze své rodné vesnice Lemera v provincii Jižní Kivu poté, co ji soudil kmenový tribunál a shledal ji vinnou z čarodějnictví.

S jeho pomocí údajně zabila tři děti své sousedky, napsala africká tisková agentura Syfia International.

Další žena ze stejné vesnice byla také odsouzena za to, že zabila čarováním milenku svého muže. I ji kmenový soud nazývaný kihango odsoudil k exilu.

V konžské vrchovině Uvira kmen Bafuliru pořádá soud kihango třikrát až čtyřikrát měsíčně. Před něj jsou přiváděni muži a ženy obviňovaní z provozování magie. Když je dotyčná osoba shledána vinnou, typickým trestem je vyhnání z vesnice.

"Odsouzený člověk musí opustit komunitu okamžitě. Tak se uchrání před lynčováním," vysvětlil kmenový stařešina Edmond Simba.

V této odlehlé konžské oblasti mnoho lidí stále věří, že nemoci, smrt nebo nehody se prostě nestávají "jen tak". Způsobují je jednotlivci, které je třeba identifikovat a zneškodnit. To se děje prostřednictvím systému kmenové justice založené na tradičních zvycích a pověrách.

Rozhodne nylonové vlákno

Aby zjistil známky čarodějnictví, používá soudce nylonové vlákno, které je podle jeho slov "mimořádné a odolné". To je položeno na kovový talíř, který se zahřívá nad ohněm. Pokud vlákno praskne, je souzená osoba čaroděj či čarodějnice.

Ze tří kmenů žijících ve vrchovině Uvira jen příslušníci kmene Bafuliru dál používají soudy kihango, které odsuzují ochránci lidských práv. Soudy zakázal kmenový náčelník Bafulirů – mwami – v roce 1994, jen aby je v roce 2009 obnovil další mwami, podle nějž jde o tradici, kterou je třeba zachovávat.

Postavit se proti tradici, dodal, by bylo vážným přečinem. Přestože mnoho starších kmene s jeho rozhodnutím nesouhlasilo, schválili ho ze strachu, že by jinak přišli o své postavení v kmeni.

Sousední kmen Bavira zakázal tuto praktiku v roce 2008.

Dlužno podotknout, že čarodějnické soudy nejsou zdarma a jsou významným zdrojem zisků pro kmenového náčelníka. Než může být proces zahájen, musí obě zainteresované strany složit povinný poplatek 200 dolarů (asi 4000 korun), což je cena jedné krávy. Nikoho nezajímá, jestli si to mohou dovolit, nebo ne.

Ředitel základní školy ve městě Rubanga, deset kilometrů od vesnice Lemera, říká, že soudy s čaroději jsou jen způsobem, jak z chudých vesničanů vyždímat zisk pro náčelníka.

Nedotknutelný náčelník

"Bylo by naivní si myslet, že jde o opravdovou zkoušku čarodějnictví," uvedl ředitel, který si nepřál být jmenován. "Kmenoví soudci, kteří jsou jen náčelníkovými panáky, jsou podplacení, aby vynášeli falešné verdikty," dodal.

Vincent Lindalo, místní aktivista za lidská práva, se snaží povzbuzovat obyvatele, aby kmenové soudy odmítali. Vesničané, kteří jsou shledáni vinnými, převážně jde o ženy, jsou nuceni opustit své vesnice a žít na místech, která vůbec neznají.

"Protože nejsou obeznámeni se soudním systémem a jsou chudí, věří, že je nemožné vyhrát soud proti náčelníkovi," dodal Lindalo. "Mnozí lidé jsou přesvědčeni, že náčelník je nedotknutelný kvůli svému postavení nebo že na sebe přivolají hněv svých předků, pokud náčelníka obviní z nějaké nepravosti."