Během celé eurokrize si pozorovatelé kladou otázku, zda se eurozóna rozpadne - jako by šlo o rozhodnutí, které někdy v budoucnu učiní její vedoucí představitelé. Tato představa otevírá vyhlídku velké historické volby: Evropané se mohou rozhodnout, že se řádně sjednotí a překonají krizi, anebo si mohou vybrat rozpuštění. Se zatajeným dechem čekáme na příští summit nebo na další "nejklíčovější měsíc v dějinách eura", který se nyní dostavuje několikrát ročně.

Takový pohled na eurokrizi však nemusí být správný. Integrace a rozpad nejsou jen produkty promyšlených rozhodnutí. Jsou to procesy uváděné do pohybu událostmi, které probíhají nezávisle na deklarovaných záměrech lídrů. A jakmile tyto procesy nastanou, vždy trvá několik volebních cyklů - v obvyklém případě zhruba deset let -, než dospějí k závěru. Nakonec převáží jen jeden z nich, ale je možné, že v raných fázích mohou oba tyto procesy existovat vedle sebe, přestože spolu navzájem soupeří.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se