Absí Smasam se stal šéfredaktorem nového syrského týdeníku Šam. Už měl totiž dost dezinformací, které se šíří o Sýrii. Rozhodl se nechat za zády facebookovou fázi zpravodajství, jak říká tomu, co se o jeho zemi šířilo dosud. 

Nyní chce poskytnout objektivnější obrázek o tom, jak Syřané bojují proti prezidentovi Bašáru Asadovi, napsal deník The New York Times.

Často prý nevěřil svým očím, když sledoval zpravodajství satelitních televizí Al-Džazíra nebo Al-Arabíja, které zjevně straní opozici. Spoléhají se podle něj na neověřované zprávy místních aktivistů, které si najaly jako zpravodajce. Anebo zpracovávají cokoli, co najdou na Facebooku.

Když syrská armáda obsadila jeho rodné město Binniš u turecké hranice, jeden z takových "zpravodajců" použil tamní výrok Dabahúna dbah, což ve spisovné arabštině znamená Vraždí nás, avšak na severu Sýrie si to překládají jako Nemůžeme dýchat.

Televizní masakr

Do několika minut televizní stanice rozjely v pásu rychlého zpravodajství informaci, že syrští vojáci v Binniši páchají masakr. "Musíme se dostat z této facebookové fáze, v níž se jenom skuhrá a nadává na režim," řekl šedivějící Smasam nad šálkem čaje v turecké Antakyji.

Al-Arabíja a Al-Džazíra bývaly kdysi považovány za stanice schopné objektivního pohledu na svět, v němž sdělovací prostředky pracují většinou na zakázku vlád. Tím, jak teď informují o Sýrii, ale tuto pověst ztratily a mluví se o nich spíš jako o propagandě zahraniční politiky Kataru a Saúdské Arábie.

Tvrdí to ředitel programu blízkovýchodních studií na univerzitě George Washingtona Marc Lynch. Změna je prý patrná zejména v případě Al-Džazíry, jež byla kdysi nezbytným zdrojem informací o regionu. "Už neposkytuje neutrální prostředí pro řešení otázek, o nichž se Arabové dohadují," řekl Lynch.

A proto se Smasam vrátil k novinářskému řemeslu a od února vydává týdeník Šam. A nebyl sám, koho napadlo začít psát o Sýrii. Syrské Muslimské bratrstvo, které má větší váhu v exilu než v Sýrii, vydává vlastní noviny Al-Ahd. Snaží se získat své ztracené příznivce doma, takže první číslo se neslo v duchu hesla My jsme vám to říkali a popisovalo množství násilností odehrávajících se v Sýrii.

Opoziční noviny a letáky extremistů

V tureckém Gaziantepu vychází další týdeník s názvem Svobodná Sýrie. Podobně jako Šam staví na pluralismu, umírněném islámu a demokracii. Noviny vydává také jedna z opozičních bojových skupin. Jmenuje se Brigády a snaží se vystopovat původ extremistických bojovníků zapojených do bojů v Sýrii.

Extremisté o sobě dávají vědět v krátkých tištěných výzvách, v nichž se distancují od hodnot západní společnosti.

Šam je z těchto tiskovin nejprofesionálnější. Patří ke zpravodajské skupině Šam, která působí také jako výzkumné středisko. Založil je Syřan, který se vrátil z ciziny do Damašku krátce po začátku protestů. Týdeník financují soukromníci.

Reportéři v terénu

Smasam pracuje v jedné zakouřené místnosti spolu s dalšími redaktory. V terénu v Sýrii má 15 reportérů. Odmítá používat aktivisty, takže informace z některých míst váznou. Smasam nepíše o všech bojích, zaměřuje se raději na témata.

Týdeník má 16 stran, v nichž je i kulturní rubrika, překlady ze zahraničního tisku a rovněž karikatury, které nešetří Asadovu vládu ani nemastnou neslanou zahraniční pomoc opozici.

Týdeník se distribuuje podle toho, kde jsou silnice dostatečně bezpečné. Z šesti tisíc výtisků jednoho vydání byly v Sýrii čtyři tisíce rozdány zdarma, zbytek pak putoval k odběratelům v cizině.

Smasam doufá, že až boje skončí, stane se ze Šamu mediální kolos s vlastním rozhlasem a televizí. Totéž si přejí i ostatní. Facebook je podle Smasama sice zdrojem nepodložených tlachů, ale na druhé straně poskytuje cenné spojení se vzdálenými dopisovateli. Píší pod pseudonymy, protože někteří z nich jsou stále vládními zaměstnanci.