Írán omezil přístup k dotovanému dolaru používanému při nákupu základních potravin. Teď se za něj nakupuje už jen obilí, kukuřice a sója. Ceny masa a cukru stouply až o 60 procent.

Někteří poslanci za to ostře kritizovali prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, protože vysoká inflace přichází v době blížících se prezidentských voleb.

Íránský ríjál se vlivem mezinárodních sankcí uvalovaných na Írán za jeho jaderný program od roku 2011 hluboce propadl vůči dolaru, na volném trhu se prodává za 35 tisíc ríjálů.

Vláda proto loni začala dolar prodávat za dotovanou cenu v kurzu 12 260 ríjálů za dolar a používala ho k nákupu obilí, léků, masa, kuřat, cukru a dalších základních potravin.

Sankce íránskou ekonomiku dále ničí, takže vláda nyní dotovaný dolar omezila jen na nákup obilí, sóji a kukuřice. K financování ostatního importu se budou využívat peníze pocházející ze státní směnárny, v níž se dolar prodává za 24 500 ríjálů. Cenu dováženého zboží to prodraží.

Teheránský poslanec Ahmad Tavakolí ve středu v parlamentu řekl, že ceny masa stouply o 60 procent a oleje o 35 procent. "Lidé nemohou jíst maso, fazole, nemají snad jíst ani polévky, protože je do nich potřeba lžíce oleje?" řekl.

Ve středu se kilogram cukru prodával za 22 tisíc ríjálů, zatímco ještě v úterý stál 17 tisíc ríjálů. Pětikilogramové balení oleje stojí 235 tisíc ríjálů, minulý týden stálo 177 tisíc ríjálů.

V obchodech a na tržištích jsou vidět dlouhé fronty, mnoho Íránců si začalo dělat zásoby nejen trvanlivých potravin, ale i masa a zeleniny, protože se bojí dalšího zdražování. V minulých 12 měsících byla inflace vyšší než 31 procent. Politici i ekonomové upozornili, že s ní nedrží krok zvyšování minimální mzdy.

Volby se budou konat v červnu a Ahmadínežád už v nich kandidovat nemůže. Jeho kritici tvrdí, že svou chybnou ekonomickou politikou znásobil dopad mezinárodních sankcí.

Související