Po více než desetiletí putovaly zhruba každý měsíc do úřadu afghánského prezidenta Hamída Karzáího paklíky amerických dolarů napěchovaných do kufříků, batůžků a příležitostně i do igelitových tašek coby laskavost americké CIA. Dohromady vzato se od CIA ke Karzáímu přelily desítky milionů dolarů, uvádějí nynější i bývalí poradci afghánského prezidenta, napsal list The New York Times.
"Říkali jsme tomu 'stínové peníze'," řekl Chalíl Roman, který sloužil jako šéf Karzáího štábu v letech 2002 až 2005. "Přicházely tajně a tajně se tu nechávaly."
CIA, která se k tomuto článku odmítla vyjádřit, je známá tím, že podporovala některé příbuzné a blízké poradce Hamída Karzáího. Ale nové výpovědi o nikde nezaznamenané hotovosti dodávané přímo do prezidentova úřadu ukazují, že platby se odehrávaly v širším měřítku a měly mnohem větší dopad.
Krom toho existují jen mizivé důkazy, že by se za tyto platby koupil vliv, o jaký CIA usilovala. Namísto toho, jak říkají někteří američtí činitelé, tyto peníze podporovaly korupci a zvyšovaly moc šéfů bojujících stran, což podkopává strategii amerického odsunu z Afghánistánu.
"Největším zdrojem korupce v Afghánistánu byly Spojené státy," nechal se slyšet jeden americký činitel.
USA ovšem nejsou jediné, kdo dodává hotovost afghánskému prezidentovi. Před několika lety Karzáí přiznal, že Írán pravidelně předává tašky peněz jednomu z jeho vrchních poradců.
Důvod plateb? Přístup ke Karzáímu
V té době, tedy v roce 2010, američtí oficiální činitelé skočili po těchto platbách jako po důkazu agresivní íránské kampaně, jak si koupit vliv a otrávit afghánské vztahy s USA. Co ale Spojené státy neřekly, bylo to, že i CIA v té době hrála o prezidentský palác s pomocí hotovosti - a na rozdíl od Íránců v tom pokračuje.
Američtí a afghánští činitelé zasvěcení do plateb uvádějí, že hlavním smyslem poskytování peněz bylo udržet si přístup ke Karzáímu a jeho vnitřnímu kruhu a zajistit si tak vliv agentury na prezidentský palác, který má ohromnou moc v rámci afghánské vysoce centralizované vlády. Všichni zasvěcení oficiální činitelé mluvili o penězích jen pod podmínkou anonymity.
Není jasné, zda Spojené státy dostávají, zač platí. Zdá se, že ochota Karzáího odporovat Spojeným státům - a Íráncům jakbysmet - v celé škále záležitostí spíš narůstá úměrně množství předaných peněz. Namísto zajištění dobré vůle tak platby mohou dost dobře znamenat opak: Karzáí vypadá, že se koupit nedá.
Navzdory námitkám Íránu loni podepsal dohodu o strategickém partnerství se Spojenými státy, což přímo vedlo k tomu, že Íránci zastavili své platby, potvrdili dva vysocí afghánští činitelé. Nyní Karzáí usiluje o převzetí kontroly nad afghánskými milicemi vychovanými CIA k akcím proti představitelům Al-Káidy a povstaleckým velitelům. Tím ale potenciálně podkopává kritickou část plánů vlády amerického prezidenta Baracka Obamy na boj proti povstalcům poté, co se letos americké konvenční vojenské síly stáhnou ze země.
CIA, armáda a obchod s drogami
Ale CIA pokračuje v platbách v přesvědčení, že potřebuje, aby jí Karzáí dopřál sluchu při vedení utajené války proti Al-Káidě a jejím spojencům, uvádějí američtí a afghánští činitelé.
Stejně jako íránské peníze i většina prostředků od CIA končí v rukou vojenských vůdců a politiků, z nichž mnozí mají vazby na obchod s drogami a v některých případech i na Taliban. Výsledkem, na němž se američtí i afghánští činitelé shodují, je skutečnost, že CIA promazává kolečka a osy stejných zaštiťujících sítí, které se američtí diplomaté a zákonodárci neúspěšně pokusili rozbít.
Navíc se zdá, že tyto peníze nejsou předmětem žádného dohledu ani restrikcí, které platí pro oficiální americkou pomoc Afghánistánu, a nejsou spojeny dokonce ani s formálními programy pomoci CIA, v jejichž rámci například agentura financuje afghánské rozvědky. A v některých případech tyto peníze působí přímo v rozporu s cíli americké vlády v Afghánistánu.
