V roce 1974 si v Brně koupila nemovitost za 114 tisíc korun, kvůli restitucím o ni ale po roce 1989 přišla. Když po změně režimu rozhodl soud o navrácení majetku bývalému majiteli, finanční kompenzace ve výši původní kupní ceny jí přišla nespravedlivá. Tržní cena totiž mezitím vzrostla až šedesátkrát. Od té doby se žena soudí o několikamilionovou náhradu.

Částku určilo znění zákona o mimosoudních rehabilitacích z roku 1991. "Vydá-li nemovitost jiná osoba než stát, vznikne této osobě nárok na vrácení kupní ceny, kterou zaplatila při koupi věci," zní kritizovaná formule zákona.

Žena ale po ministerstvu financí požaduje 6,8 milionu korun. Soudci v Praze 1, kteří její případ řeší, došli k závěru, že zákon nepřisuzuje lidem přiměřenou náhradu, a podali návrh na zrušení paragrafu.

Ústavní soud (ÚS) však v úterý po třech letech zkoumání návrh zamítl. Přesto dal lidem, kteří kvůli restitucím přišli o majetek, šanci na vyšší odškodnění. Ústavní soudci dospěli k názoru, že není nutné zákon měnit a soudy musí případy řešit individuálně.

"Soudy musí v individuálních případech hledat spravedlivou rovnováhu mezi veřejným zájmem a ochranou vlastnického práva," konstatoval ÚS.

Podle soudkyně zpravodajky Dagmar Lastovecké lze zohlednit i širší okolnosti jednotlivých kauz. "Tím by se dosáhlo určité kompenzace v některých případech, kde by ta křivda, která je odčiňována v podobě restituce, mohla ve výjimečných případech přivodit křivdu novou," uvedla Lastovecká.

Podle ÚS však evropské i české soudy už v minulých letech naznačily způsob, jak zákon vyložit v souladu s ústavou. Evropský soud pro lidská práva například doporučil, aby náhrada odpovídala hodnotě nemovitosti v okamžiku jejího vydání.

Podobný případ řešil i Nejvyšší soud. V roce 2011 uznal nárok jiné ženy ve sporu o vyšší kompenzaci za zemědělskou usedlost, vycházel přitom i z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva.

Zákon o mimosoudních rehabilitacích má řešit majetkové křivdy z let 1948 až 1989. Lidé, kteří přišli v té době o nemovitosti vyvlastněním nebo kvůli emigraci, díky němu mohou získat majetek zpět, přestože ho mezitím koupil někdo jiný. Náklady na vyplacení nového majitele pak nese stát.