Hodnoty oxidu uhličitého neboli CO2 v atmosféře poprvé v dějinách lidstva překročili symbolickou hranici 400 ppm, tedy 400 částic CO2 v milionu částic atmosféry. Ve čtvrtek je naměřila laboratoř na havajské sopce Mauna Loa.

Stejně vysoká koncentrace skleníkového plynu byla podle serveru BBC News v atmosféře naposledy před několika miliony let, kdy ještě na planetě nebyli žádní lidé.

Na vrcholu havajské sopky se koncentrace tohoto plynu měří už 55 let. Na počátku průmyslové revoluce v 19. století se hodnoty pohybovaly kolem 280 ppm. Před půlstoletím už množství oxidu uhličitého dosahovalo hodnoty kolem 315 ppm. V posledních desetiletích pak bez přestávky stoupalo.

Stejná hodnota CO2 jako nyní bylo na Zemi před zhruba tři miliony let v období takzvaného pliocénu. V té době nebyl na Antaktidě žádný let, na území Sahary byla savana a hladiny moří byly o 40 metrů výše než v současnosti, napsal deník The Guardian.

Většina vědců považuje skleníkové plyny za příčinu globálního oteplování. Ze 63 procent se na něm podle vědců podílí CO2, podstatný vliv ale mají i oxidy dusíku nebo metan.

Státy musí přijmout odpovědnost

Za hlavní důvod nárůstu koncentrace skleníkových plynů v pátek označilo spalování fosilních paliv i české sdružení Klimatická koalice.

"Je nepochybné, že hodnota 400 ppm je neslučitelná s cílem, který si daly všechny fungující státy již v roce 1992, totiž stabilizovat koncentraci skleníkových plynů na úrovni, která by předešla nebezpečnému narušení klimatického systému vlivem lidské činnosti," komentoval v pátek zprávu Jan Hollan z Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

"Nárůst koncentrace CO2 se navíc děje rychlostí, která značně komplikuje a prodražuje - a v řadě případů zcela vylučuje - naši možnost se novým podmínkám přizpůsobit. Proto je hlavním řešením redukovat emise skleníkových plynů," uvedla Klimatická koalice, která je platformou českých nestátních neziskových organizací, které se zabývají zejména ochranou životního prostředí.

 

Státy musí podle ní přijmout svoji odpovědnost jak na národní, tak i globální úrovni. Například v České republice se údajně lze pomocí zateplování a čistých zdrojů tepla zbavit veškerého plynu a uhlí pro vytápění domů. Na globální úrovni pak je podle Klimatické koalice nutné přijmout novou závaznou klimatickou dohodu nejpozději do dvou let.

Související