Ekvádor stáhl z Británie velvyslankyni Anu Albanovou. Je nespokojený s tím, že se jí nepodařilo dotáhnout do úspěšného konce kauzu zakladatele WikiLeaks Juliana Assange, informoval list The Independent.

Assange se před vydáním do Švédska ukryl na ekvádorskou ambasádu v Londýně, získal azyl, nicméně stále budovu kvůli obavám o své zatčení nechce opustit. Na zastupitelství žije již téměř rok, od 19. června loňského roku.

Ekvádorci jsou podle zdrojů britského listu zoufalí, že se Assangeův případ vleče tak dlouho a že se dosud nepodařilo vyjednat bezpečný způsob, jak by mohl Australan opustit budovu zastupitelství.

Britské úřady prý naopak současná situace těší, protože to vypadá, že se Assange konečně začíná dostávat do úzkých.

Minulé úterý se velvyslankyně Albanová setkala s Hugem Swirem z britského ministerstva zahraničí, který má na starosti Latinskou Ameriku. Během schůzky se ho údajně diplomatka zeptala v narážce na Assange: "Co uděláme s tím kamenem v botě?" A Swire měl odpovědět: "To není můj kámen, to není moje bota."

Velvyslankyní by měl nyní již brzy nahradit nový diplomat, který má být v řešení kauzy úspěšnější. Konkrétní jméno Quito ještě neoznámilo, nicméně Londýnu byl již zaslán požadavek na schválení této osoby.

Tento týden v pondělí oznámil ekvádorský ministr zahraničí Ricardo Patino na Twitteru, že se 17. června setká se svým britským protějškem Williamem Haguem, se kterým bude řešit právě i kauzu Juliana Assange. Britové ale zůstávají neoblomní.

"Snažíme se najít diplomatické řešení této situace, nicméně musíme rovněž zajistit, aby byly respektovány naše zákony. Británie má povinnost vydat pana Assange do Švédska...a britská policie to musí zajistit," uvedlo ve svém prohlášení britské ministerstvo zahraničí.

Jihoamerická země poskytla Assangeovi útočiště poté, co se Británie rozhodla vydat ho švédské justici, která ho chce vyslechnout kvůli údajným sexuálním deliktům. Ekvádor s Assangem sdílí obavy, že by ho Švédsko mohlo vydat do USA, kde by mu prý mohl hrozit i trest smrti.

Obviněný tvrdí, že se ve Švédsku ničeho nedopustil a že obvinění vůči němu jsou politickou mstou za práci WikiLeaks, jenž v roce 2010 zveřejnil desítky tisíc tajných dokumentů americké armády o válkách v Iráku a Afghánistánu. Později publikoval také čtvrt milionu tajných amerických diplomatických depeší z posledních let.

Související