Internetová společnost Google v úterý požádala americké ministerstvo spravedlnosti a Federální úřad pro vyšetřování (FBI) o povolení, aby směla zveřejnit, kolikrát se na ni úřady obrátily se žádostmi o údaje v zájmu národní bezpečnosti USA.

K její výzvě se připojili také další giganti: nejprve Facebook, později také Microsoft nebo Twitter. Firmy chtějí zveřejněním celkového počtu těchto žádostí dokázat, že neposkytly americké vládě "neomezený přístup" k on-line údajům o uživatelích, píše britský Guardian.

"Umožnění větší transparentnosti ohledně objemu i měřítka žádostí, včetně žádostí FISA, by pomohlo lépe pochopit tyto otázky a debatovat o nich," napsal v prohlášení Microsoft.

Google, Microsoft i Twitter vydávají "zprávy transparentnosti" upřesňující, kolik žádostí o přístupu k datům svých uživatelů od vlád evidují. Zveřejňované statistiky pro Spojené státy ovšem nezahrnují právě žádosti v rámci FISA (Foreign Intelligence Surveillance Act), jednoho ze zákonů umožňujících zpravodajské využití například i elektronického sledování).

"Naše poslední zpráva o poskytování dat zašla tak daleko, kam ji zákony pustily. Vláda by měla podniknout kroky k tomu, aby společnostem umožnila dodatečné a transparentní zveřejnění dalších žádostí," dodali zástupci Microsoftu. 

Společnosti se dostaly do centra podezření poté, co se listy The Guardian a The Washington Post rozepsaly na základě informací od bývalého technika tajných služeb Edwarda Snowdena o jejich roli v tajném programu kontroly internetové komunikace Prism americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA).

Google opakovaně zdůrazňoval, že přístup na servery vláda neměla, naznačil ale, že některé informace vládě poskytl. "Nelze to už vyjádřit jasněji, že vláda nemá žádný přístup na servery společnosti Google – ani přímo, ani prostřednictvím 'zadních vrátek' či tzv. drop boxu. Stejně tak jsme ani neobdrželi žádnou takovou žádost, jak se píše v médiích," citovala světová média Davida Drummonda z právního oddělení Googlu.

Google napsal, že uživatelská data poskytuje vládám pouze na základě platných právních norem a jeho "právní týmy" přezkoumávají každý jeden takový požadavek zvlášť a "vrací zpět ty, které jsou příliš rozsáhlé nebo nedodržují správný postup".

Existenciální problém

Odhalení nicméně rozpoutalo spory o zákonnosti údajně rozsáhlého špehování a ochraně soukromí, ale i o možném ohrožení nevinných životů v důsledku odtajnění protiteroristického programu. Společnosti se proto snaží "zachránit situaci" a dodatečně zveřejnit, jaký byl rozsah informací, které vládě poskytly.

Technologické společnosti se navíc obávají, že veřejnost ztratí důvěru v bezpečí svých dat. "Pokud nejsou data na vašem hard disku ale na cloudu, a vy nedůvěřujete společnosti, která je ukládá, stává se z toho existenciální problém," cituje Guardian jednoho z odborníků v Silicon Valley.

"Svět se ale vyvíjí. Nepůjde zpět k ukládání dat v počítačích. Měl by jít cestou práva, které poskytne takovou ochranu, kterou lidé očekávají," uzavřel nejmenovaný expert.

Související