K největším vojenským hřbitovům na světě se má řadit nové pohřebiště na moskevském severovýchodním předměstí Mytišči, které má být slavnostně otevřeno v sobotu.
Definitivní datum, k němuž ministerstvo obrany dospělo po mnoha odkladech, potvrdila mluvčí správy vojenských pohřebišť Natalja Belousovová. Na hřbitově o rozloze 53 hektarů bude místo pro 40 tisíc mrtvých.
Ruské ministerstvo obrany se nijak netají inspirací, kterou našlo na americkém národním vojenském hřbitově Arlington u Washingtonu. Ten má ovšem rozlohu pětkrát větší a jsou na něm uloženy ostatky 400 tisíc mrtvých.
Rozhodnutí o zřízení centrálního vojenského pohřebiště u Moskvy vydal ještě v roce 2001 prezident Vladimir Putin v reakci na žádosti válečných veteránů. Administrativní překážky ale výstavbu dlouho blokovaly.
Místem posledního odpočinku má být ruský hřbitov nejen pro tisíce vojáků, pro hrdiny SSSR a Ruska, maršály a generály. V Mytišči mají být uloženy i ostatky sovětských a ruských prezidentů a premiérů, předsedů parlamentu a obou jeho komor, ministrů zahraničí, obrany a vnitra.
Celosvětové vojenské výdaje poprvé od roku 1998 klesly. V Číně a Rusku ale rostou - čtěte ZDE
FOTO: Rakety, tanky, vojáci. Rusko si připomnělo 68. výročí konce druhé světové války - čtěte ZDE
Rusko, které druhá světová válka připravila o miliony vojáků a civilistů, je velmi citlivé na uchování jejich památky. Na území Ruské federace eviduje armádní správa pohřebišť na 19 tisíc vojenských hřbitovů, dalších 12 tisíc míst, kde spočívají ostatky sovětských vojáků, je v zahraničí. Vyčerpávající soupis chce ministerstvo obrany vyhotovit do roku 2015.
Belousovová v této souvislosti označila Českou republiku za příklad země, která se o hroby sovětských vojáků odpovědně stará. "Je tam možné najít jména všech padlých, protokoly (o mrtvých) tam vedou velmi pečlivě," řekla. Stejně se k památce sovětských vojáků staví i Polsko a Německo.