Pro mnohé Chorvaty kdysi růžový sen se stane 1. července poněkud méně růžovou realitou, plnou nejistot a obav. Chorvatsko vstoupí do Evropské unie jako její 28. člen. Když země, stále ještě trpící důsledky jugoslávských válek z 90. let, v říjnu 2005 zahajovala s Evropskou unií přístupové rozhovory, měla před sebou vidinu prosluněných zítřků v blahobytu. Od té doby se ale mnohé změnilo, především v onom "vysněném euroráji" - zasáhla ho ochromující dluhová krize.

Počáteční nadšení Chorvatů z evropské integrace, slibující celkové pozvednutí země, postupně viditelně ochladlo. Při startu rozhovorů před osmi lety průzkumy ukazovaly, že vstup do EU podporuje 85 procent obyvatel země. V loňském lednovém referendu se pro členství vyslovilo 66,3 procenta hlasujících, což by byl dobrý výsledek, kdyby účast nečinila jen 47 procent. Nedávný průzkum naznačil, že členství považuje za správný krok 60 procent Chorvatů, nicméně pozitivní názor na unii jich má jen 46 procent.

Chorvaté na velké veselí se vstupem do unie moc myšlenky nemají. Ekonomika je pět let v recesi, roste nezaměstnanost, státní a soukromé společnosti se topí v dluzích, které v přepočtu dosahují téměř 140 miliard korun. Média také poukazují na špatný stav zdravotnictví a důchodového systému. Podle deníku Večernji list je hrubý domácí produkt země zhruba 60 procent pod průměrem EU a příjmy nedosahují ani poloviny unijního průměru. Není tedy divu, že v nedávné sondáži dalo jen sedm procent dotázaných najevo, že se těší na ohňostroje při oslavách v noci na 1. července. Podle zhruba poloviny respondentů by se vůbec slavit nemělo, škoda peněz.

Obavy Chorvatů z nezaměstnanosti i zdražování

Velké obavy mají Chorvaté především z růstu cen. Ale neklidný spánek mají i z toho, že po úplném otevření společného trhu, včetně trhu práce, mnozí přijdou o pracovní místa a že mnohem bohatší noví evropští spoluobčané v Chorvatsku skoupí nemovitosti, zejména ještě volné krásné kouty na jadranském pobřeží. Na druhé straně ovšem příliv zahraničního kapitálu by zemi mohl hodně pomoci. Především právě turistice, která z Jadranu těží a je jedním z nejdůležitějších hospodářských odvětví. 

Plánujete cestu do Chorvatska? Máme pro vás tipy, kde se zastavit a načerpat síly - čtěte ZDE

Vrásky ale nemalé části veřejnosti dělá i otázka, zda budou po vstupu do unie pokračovat reformy, jež země musela razantně zahájit, aby přesvědčila evropské partnery, že se na členství všestranně a hlavně upřímně připravuje. Mnozí se bojí, že by tempo mohlo po dosažení cíle výrazně poklesnout.

Například boj s korupcí se dostal do záře reflektorů díky procesu s bývalým premiérem Ivem Sanaderem, kterého soud za korupci potrestal desetiletým vězením a který je vyšetřován i v souvislosti s další trestnou činností. Nicméně nevládní organizace poukazují na to, že takovéto velké kauzy mají pramalý dopad na běžný život občanů, kteří se nezřídka střetávají s takzvanou přepážkovou korupcí – leckde musí dát úplatek, když o něco žádají.

Záhřeb dostane "zápisné" 700 milionů eur

Co dobrého tedy vstup do EU Chorvatům přinese? Hodně mladých se především těší, že získají možnost hledat práci v zahraničí - i když někde, jako v sousedním Slovinsku, zůstanou pro Chorvaty v platnosti stávající omezení pro zaměstnávání cizinců.

Prakticky okamžitým přínosem pro Chorvatsko bude více než 700 milionů eur (přes 18 miliard korun), které dostane ještě do konce tohoto roku z různých unijních fondů. Po odečtení letošního - půlročního - příspěvku Chorvatska do pokladny EU tak Záhřebu "spadnou do klína" prostředky ve výši jednoho procenta hrubého domácího produktu.

I politici a ekonomové krotí příliš velká očekávání, že hned jak utichnou salvy ohňostrojů a odezní poslední tóny evropské hymny, Beethovenovy Ódy na radost, bude líp. Nicméně kupříkladu guvernér chorvatské národní banky Boris Vujičić věří, že do tří až pěti let se pozitiva projeví. Nabádá přitom hned začít s intenzivním lákáním zahraničních investorů.

Také představitelé Evropské komise upozorňují, že členství v unii nepřinese naráz pozitivní výsledky. Je nutné se o ně také přičinit. "Co přinese Evropská unie Chorvatsku? No, nečekejte dramatické změny během jedné noci," řekl eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle. "Chorvatsko nebude 1. července jinou zemí, než bylo 30. června."

Související