O kritice HDP jako statistiky (a nejvyšší mentální ekonomické mety) toho bylo řečeno a napsáno až až. Existuje mnoho článků a literatury tom, že HDP neměří, co si myslíme, že se dá nafukovat, že samotný růst HDP neznamená, že se dané jednotce povede lépe, že země může zbankrotovat i při prudkém růstu HDP a tak dále. Na druhou stranu se HDP jeví jako pevná, "tvrdá" statistika, která je objektivní, daná, nenáhodná, jistá - a nezávislá na našich zvyklostech, názorech, kultuře a dějinném vývoji. Přitom to tak nutně není.

Pomiňme nejčastější kritiku, totiž to, jak se HDP měří, a pojďme se zamyslet nad touto samotnou statistikou. My totiž měříme hodně věcí, přitom ale moc záleží na tom, co se měří. Proč pojímáme bohatství v národním kontextu (růst HDP Německa v. Řecka)? Vždyť jak jinak by vypadala současná debata, kdybychom měřili HDP třeba regionů? Rychle bychom zjistili, že onen osten sever versus jih by během chvíle vzal zasvé, protože bychom zjistili, že některé jižní regiony rostou mnohem rychleji než některé regiony na severu. A kdybychom neměřili HDP v národním kontextu, celá dnešní debata, která se občas tak nezdravě točí kolem dějin (zvlášť kolem druhé světové války), by zcela pominula. Z toho je celkem dobře vidět, jak to, co měříme, předurčuje následnou debatu. A to, že se HDP hlavně uvažuje a měří po národních celcích, a ne jinak, je jen jakási historická zvyklost, která mohla dopadnout, v jiném kontextu, úplně jinak.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se