Vyšetřování okolností smrti vůdce teroristické sítě Al-Káida Usámy bin Ládina, kterého v pákistánském útočišti před dvěma lety zabilo americké komando, obviňuje tehdejší vůdce Pákistánu z "obrovské neschopnosti". Informovala o tom arabská televize Al-Džazíra, které se podařilo dostat ke kopii vyšetřovací zprávy.

V noci 1. května 2011 elitní jednotka amerického námořnictva pronikla do hloubi pákistánského území, aby zajala či zabila nejhledanějšího teroristu světa.

Na rozkaz prezidenta Baracka Obamy američtí vojáci přiletěli ve vrtulnících do posádkového města Abbottábádu, kde američtí zpravodajci odhalili teroristův úkryt. Během razie byl bin Ládin a další čtyři lidé zabiti, další zraněni. Celá operace se odehrála bez vědomí pákistánské vlády či armády, které Američané úmyslně neinformovali.

Pákistánci následně zřídil komisi, aby vyšetřila, jak je možné, že Američané byli schopni vykonat "nepřátelskou vojenskou akci, trvající okolo tří hodin, v hloubi Pákistánu". A jak je možné, že pákistánské zpravodajské služby "patrně neměly žádné povědomí" o tom, že mezinárodně proslulý uprchlík se usadil v pákistánském městě.

"Abbottábádská komise" byla podle Al-Džazíry pověřena především úkolem odhalit, zda se za selháními pákistánské vlády a armády skrývala neschopnost, anebo spoluúčast na spiknutí. Komise, vybavená rozsáhlými vyšetřovacími pravomocemi, vyslechla více než dvě stovky svědků, včetně bin Ládinových příbuzných, šéfa pákistánských tajných služeb a dalších vysokých úředníků.

Neschopnost, nebo spiknutí?

Závěrečná zpráva o rozsahu 336 stran je podle televize "zničující": "hrubá neschopnost" vládních a armádních představitelů vedla ke "kolektivním chybám", které umožnily bin Ládinovi uniknout odhalení a Spojeným státům "spáchat válečný akt".

Poznamenává také, že vládním záměrem při neochotně povoleném vyšetřování, vynucené veřejností a parlamentem, bylo nejspíše přežití režimu, který "se zoufale snažil distancovat od jakékoliv odpovědnosti za národní pohromu, která se mu odehrála před očima".

V přítomnosti zpravodajské sítě CIA v Pákistánu, která bin Ládina vystopovala bez vědomí pákistánského vedení, komise shledala "případ ničeho menšího než kolektivního opomenutí povinnosti politickým, vojenským a zpravodajským vedením země".

Americké narušení pákistánské suverenity nájezdem komanda umožnilo podle zprávy nesprávné a zastaralé vyhodnocování bezpečnostních a strategických hrozeb.

"Je to oficiální či neoficiální obranná politika, že se ani nesnažíme bránit zemi, pokud je ohrožena, či dokonce napadena supervelmocí, jako jsou USA?" ptala se komise nejvyšších důstojníků. "Z hlediska pákistánské doktríny se svět zastavil na desetiletí," poznamenala komise ke zjištění, že veškerá pákistánská obrana byla soustředěna na hranici s Indií.

Komise předvídala, že se vláda pokusí její zprávu utajit a "pohřbít", nicméně stanici se podařilo dostat k několika kopiím. Ve všech ale chyběla stránka s výpovědí šéfa tajné služby, který měl hovořit o amerických požadavcích po teroristických útocích na USA v září 2001.

Rychlá jízda

Hon na bin Ládina přitom mohl skončit ještě o osm let dříve, kdyby byl jistý pákistánský dopravní policista všímavější. Zastavil totiž vůz kdysi nejhledanějšího teroristy světa za rychlou jízdu, píše se také ve zprávě.

Vůdce Al-Káidy žil tehdy v údolí Svát a manželka jednoho z jeho dvou osobních strážců a kurýra Ibráhíma Kuvajtího uvedla, že bin Ládin v té době občas navštěvoval místní tržiště.

Maryam vypověděla, že cestou na trh jednou zastavil jejich auto místní policista kvůli nedovolené rychlosti. Její manžel ale prý "rychle záležitost vyřešil". Zda byl tehdy policista uplacen nebo jednoduše podezřelého pasažéra v automobilu nezaregistroval, není ve zprávě uvedeno.

Smazat data v počítačích Pentagonu

Šetření pákistánské komise bylo na Západě považováno spíš za kamufláž než za vyjasnění věcí, jak se mohlo stát, že bin Ládin se v Pákistánu skrýval šest let.

Velitel amerických zvláštních operací admirál William McRaven mezitím nařídil předat zpravodajské službě CIA vojenské záznamy o operaci proti bin Ládinovi a vymazat je z počítačů Pentagonu. V CIA budou podle agentury AP nejspíše lépe uchráněny před zveřejněním.

Minulý měsíc americký federální odvolací soud dospěl k závěru, že vláda oprávněně zařadila fotografie a video pořízené při likvidaci bin Ládina k tajným materiálům a tyto materiály nemusí zveřejnit podle zákona o svobodě informací.

Související