Vojenský úder proti Sýrii se dá očekávat v příštích dnech. Podle agentury Reuters o tom zástupci západních zemí informovali syrskou protivládní opozici. Ta západním mocnostem předala seznam doporučených cílů, které by mohly být zasaženy. Cílem zásahu bude varovat syrský vládnoucí režim, aby už v budoucnu chemické zbraně nepoužíval.

"Opozici bylo jasně řečeno, že akce k odstrašení od dalšího použití chemických zbraní režimem (prezidenta Bašára) Asada může přijít již v nejbližších dnech," sdělil nejmenovaný zdroj, který se v pondělí v Istanbulu zúčastnil setkání zástupců západních mocností a opoziční syrské národní koalice.

Opozice také dostala pokyn k tomu, aby se dál připravovala na mírové rozhovory, jež by se v dohledné době měly konat v Ženevě. USA nicméně zrušili schůzku k stejnému účelu s ruskou stranou, která byla plánována na středu v Haagu.

Americký ministr obrany Chuck Hagel v rozhovoru pro BBC dnes prohlásil, že jakmile prezident Barack Obama vydá příslušný rozkaz k útoku na Sýrii, armáda "je k akci připravena".

Sýrie: Ukažte důkazy

John Kerry v pondělí apeloval na všechny země, aby se vůči Sýrii postavily zodpovědně. Použití chemických zbraní musí šokovat svědomí celého světa, prohlásil odhodlaně. Jeho syrský protějšek uvedl, že by měl všem důkazy, o které se opírá, představit. Varoval také USA, že případný útok jen pomůže Al-Káidě a Izraeli.

Syrská vláda v prohlášení Kerryho obvinila, že chce obejít OSN ve stanovování viníka chemického útoku ještě předtím, než mezinárodní odborníci dokončí v oblasti svou inspekci.

Po vystoupení Johnaa Kerryho uspořádal tiskovou konferenci mluvčí Bílého domu Jay Carney. Ten uvedl, že důkazy, jež mají USA k dispozici, jsou neochvějné a že existuje jenom minimální pochybnost o tom, že za útok je odpovědná syrská vláda.

Prezident Barack Obama prý ještě nerozhodl, jak na útok odpoví. Podle listu The Washington Post ale zvažuje vojenský úder, který by měl jen omezený rozsah a trvání.

Šlo by o trest za údajné použití chemických zbraní a zároveň odstrašující akci, napsal na svém serveru deník s odvoláním na jisté vysoce postavené vládní činitele. Spojené státy by se tak vyvarovaly hlubšího zapojení do občanské války v Sýrii.

Dvoudenní útok

Útok, který by pravděpodobně netrval déle než dva dny, by podniklo buď námořnictvo raketami s plochou dráhou letu, nebo strategické bombardéry s dlouhým doletem. Zaměřeny by byly vojenské cíle, které ale přímo nesouvisí s arzenály chemických zbraní.

Načasování akce by přitom záviselo na třech faktorech: na potvrzení, že syrská vláda je odpovědná za údajný chemický útok z minulého týdne, na shodných závěrech spojenců a amerického Kongresu a na uspokojivém zdůvodnění útoku na základě mezinárodního práva.

Podle nejmenovaného činitele Obamovi podřízení nyní úporně vypracovávají právní podklady pro chystaný rozkaz k útoku. A krizový plán už připravují i britské ozbrojené síly, sdělil mluvčí premiéra Davida Camerona. Na jeho žádost svolal předseda britského parlamentu na čtvrtek zvláštní jednání o Sýrii.

 

Řecké vojenské základny

Řecký list Kathimerini tvrdí, že USA už požádaly Řecko, jako spojence NATO, o zpřístupnění svých základen pro americké námořnictvo a letectvo v případě vojenské operace. Američané žádají o povolení tranzitu přes řecké území s využitím zejména základen v přístavu Suda na Krétě a ve městě Kalamata na Peloponéském poloostrově.

S tím spojená logistická podpora ale nevede Řecko k tomu, aby se nějak více angažovalo v případném konfliktu, ubezpečila americká strana řecké ministerstvo obrany. Přítomnost amerických plavidel ve Středozemí je v tuto chvíli nicméně rozsáhlejší než obvykle, dodává deník na svém webu.

Syrský ministr zahraničí Valíd Mualim americkou stranu před možným útokem varoval. "Napomohl by Al-Káidě a Izraeli," tvrdil syrský šéf diplomacie.

Místo údajného útoku během pondělního dopoledne navštívili inspektoři OSN, kteří mimo jiné měli možnost odebrat krev raněným. Při cestě na předměstí Damašku na první vůz konvoje OSN zaútočili neznámí střelci. Nikdo ale nebyl zraněn.

V úterý vyšetřování přerušili s tím, že budou pokračovat až další den. Mualim k tomu uvedl, že během výpravy inspektorů došlo k neshodě s povstalci, kteří monitorovanou zónu kontrolují. Problémem je podle něj hlavně zajištění bezpečnosti.

Použití chemických zbraní vládou šéf syrské diplomacie ostře odmítá. Vyzval proto amerického ministra zahraničí, aby předložil důkazy, o které se při svých tvrzeních opírá. A dodal, že případný útok USA na Sýrii neovlivní vojenské akce, které v současnosti syrský režim proti povstalcům vede.

"Pokud si myslí, že zabrání vítězství našich ozbrojených sil, pak se (Spojené státy) mýlí," řekl s tím, že snaha nastolit jakousi rovnováhu sil v Sýrii je iluzorní a nemožná.

John Kerry trvá na tom, že se použití chemických zbraní nedá popřít. "Ty zbraně byly použity. Všechny národy se musí zodpovědně postavit k chemickým zbraním a zajistit, aby už nikdy použity nebyly. Je to morální obscénnost, která by měla šokovat svědomí světa," sdělil.

Ničení důkazů

Ministr řekl, že USA mají nové důkazy o chemickém útoku a že je v příštích dnech zveřejní. Obvinil také vládu syrského prezidenta Bašára Asada z ničení důkazů.

Syrský režim podle něj odmítl lokalitu zpřístupnit včas a po použití chemických látek místo nechal vybombardovat, což mnoho důkazů zničilo. Tak prý nevypadá reakce vlády, která chce s OSN spolupracovat.

Kerry hovořil o morální nepřijatelnosti chemických zbraní. Zdůraznil, že také prezident Obama je přesvědčen o tom, že za použití "těchto nejodpornějších zbraní" je třeba pohnat viníky k odpovědnosti.

Důkazy, které stále ještě shromažďují na místě inspektoři OSN, jsou prý sice důležité, ale nejsou nutné k tomu, aby prokázaly, co již "dokládají fakta, skýtá svědomí a nařizuje selský rozum".

Celý proslov Johna Kerryho k situaci v Sýrii po údajném použití chemických zbraní:


USA a některé evropské země, v čele s Británií, tvrdí, že jsou připraveny k vojenské akci namířené proti Damašku. Rusko je ale rychle varovalo, že zatím nebylo použití nervového plynu prokázáno a že by následky mohly být katastrofální pro celý Blízký východ a severní Afriku.

K opatrnosti vyzývá také Čína, Írán a také Itálie. Podle agentury Nová Čína by byla operace "nebezpečná a nezodpovědná". Agentura navíc připomněla, že americká invaze do Iráku začala také po zámince, že Bagdád disponuje zbraněmi hromadného ničení, což se nakonec nepotvrdilo.

Íránské ministerstvo zahraničí varovalo, že intervence by uvrhla do konfliktu celý region. Zároveň obvinilo syrské povstalce z odpovědnosti za údajný chemický útok, který si nyní Západ bere za záminku k případné intervenci.

Proti zásahu bez OSN je Čína, Írán i Itálie

S vojenskou intervencí bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN nesouhlasí ani Itálie. Bez mandátu rady by se proto země na žádné podobné akci nepodílela, upozornila italská ministryně zahraničí Emma Boninová.

Evropská unie zase zdůraznila, že odpovědnost za bezpečí inspektorů OSN má v první řadě syrská vláda. Všechny strany konfliktu ale musejí zajistit, aby mohli pokračovat v práci bezpečně, účinně a za co nejlepších podmínek. "Akce, které by je vystavily nebezpečí či jim bránily v práci, jsou zcela nepřijatelné," řekl novinářům Sebastien Brabant, mluvčí šéfky evropské diplomacie Catherine Ashtonové.

Agentura AFP upozornila, že americký prezident má pravomoc sám rozhodnout o leteckých úderech proti Sýrii, "jako v Libyi v roce 2011", zatímco Kongres stačí jen informovat – a to Bílý dům začal v pondělí dělat.

Souhlas Kongresu

"Administrativa aktivně konzultuje členy Kongresu a budeme v těchto jednáních pokračovat v příštích dnech," uvedl ministr zahraničí John Kerry.

Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner k tomu podotkl, že Bílý dům "musí konzultovat" Kongres, než se rozhodne na údajný chemický útok odpovědět.

"Předseda dal najevo, že před podniknutím jakékoliv akce se musí vést smysluplné konzultace s členy Kongresu, jakož i musí být jasně definované cíle a širší strategie dosažení stability," uvedl Boehnerův mluvčí Brendan Buck podle agentury Reuters.

Kongres po vietnamské válce a přes odpor tehdejšího prezidenta Richarda Nixona v roce 1973 prosadil, že prezident by si měl nechat od Kongresu schválit nasazení vojáků proti nepříteli trvající déle než 60 dnů. V praxi se ale podle AFP všichni prezidenti spokojovali jen s informováním Kongresu.

V březnu 2011 Obama zahájil letecké údery proti silám libyjského vůdce Muammara Kaddáfího s odvoláním na rezoluci Rady bezpečnosti OSN, zatímco Kongres se rozštěpil na stoupence a odpůrce této intervence.

V roce 1999 kongresmani neřekli ani slovo proti dlouhému bombardování srbských cílů, nařízenému prezidentem Billem Clintonem během bojů o Kosovo.

Obama svolení k útoku nepotřebuje

"Nepotřebují svolení, ale doufám, že o něj požádají," prohlásil v televizi MSNBC vlivný republikánský senátor ze zahraničního výboru Bob Corker, podle kterého je odpověď na chemický útok velice blízká a americké síly jsou už na místě.

Australský premiér Kevin Rudd po telefonickém rozhovoru se šéfem Bílého domu uvedl, že americký prezident zvažuje "celou paletu možností", jak zareagovat na chemický útok.

"Mezinárodní společenství se stále více přiklání k názoru, že chemické zbraně byly použity a že je za to se vší pravděpodobností odpovědný Asadův režim," řekl Rudd, jehož země příští měsíc převezme rotující předsednictví v Radě bezpečnosti OSN.

Zdůraznil, že takový zločin proti lidskosti nemůže zůstat bez následků. "Kdo má v Sýrii chemické zbraně? Odpověď zní, že režim. Kdo disponuje systémy, jež jsou schopné dopravit chemické zbraně k zamýšleným cílům? Odpověď zní, že režim," dodal premiér.

Související