Přípravy na odvetu za údajné použití chemických zbraní syrskou vládou možná už dostávají konkrétní podobu. Dle nejmenovaných zdrojů americké stanice NBC News se počítá s třídenním útokem, který by mohl začít už ve čtvrtek.

Na útok Západu se začal připravovat už i syrský režim. Kvůli obavám z blížící se operace ve středu odpoledne nařídil evakuaci vojenských a bezpečnostních velitelství v centru Damašku, informuje Reuters.

Íránská média už během úterka informovala, že Bašár Asad i s rodinou údajně z Damašku uprchl a ukrývá se právě v Íránu.

Obyvatelé Damašku začali hromadit zásoby jídla a hledat útočiště mimo okolí možných vojenských cílů. Syrská metropole by mohla být nebezpečným místem, neboť řada armádních zařízení je v obytných zónách. Zdejší obyvatelé tvrdí, že možný cíl je na každém kroku.

Podle NBC News jsou detailně rozpracovány plány na první tři dny odvety. O případném pokračování se pak rozhodne na základě posouzení stratégů. Pak by zřejmě přišly na řadu cíle, na něž se nedostane v první fázi.

Analytici stanice tvrdí, že útok bude s největší pravděpodobností veden z torpédoborců. USA v současnosti mají ve Středozemním moři čtyři vojenská plavidla a v posledních dnech je přesunuly blíže k břehům Sýrie.

Je to ale spíše symbolický krok. Řízené střely Tomahawk, které mají tato plavidla na palubách, jsou přesné a mají dolet až 2000 kilometrů. Může se jimi zaměřit nejenom konkrétní budova, ale i předmět velikosti okna. Byly by tak snadno použitelné, i kdyby lodě zůstaly v západní části Středozemního moře.

Dle armády jsou torpédoborce Barry, Mahan, Ramage a Gravely připraveny k akci. V úterý proplul Gibraltarským průlivem do Středozemního moře pátý torpédoborec Stout. S ním se ale pro chystanou vojenskou akci nepočítá.

Ve Středozemním moři byla ve středu v přístavu Toulon spatřena také francouzská letadlová loď s jaderným pohonem Charles de Gaulle. Prezident François Hollande už v úterý prohlásil, že jeho země je připravena potrestat toho, kdo za útokem, při kterém zahynuly stovky civilistů, stojí.

S odvoláním na svědky agentura DPA ve středu informovala, že u jordánské hranice se Sýrií jsou v pohybu společné jordánské a americké jednotky. Podél 370 kilometrů dlouhé hranice jsou údajně v pohotovosti desítky obrněnců a bojových letounů. Místní obyvatelé také hlásí, že v pohraničí hlídkuje řada bezpilotních letadel.

Podle nejmenovaného jordánského vládního představitele tento manévr jednotky obou států měsíce připravovaly. Jordánsko je blízkým americkým spojencem a zvažovaný úder proti Sýrii podporuje.

Zprávu o odpovědnosti syrské vlády za chemický útok z minulého týdne předal Američanům Izrael, napsal německý týdeník Focus. Izraelská armáda zachytila konverzaci syrských představitelů, kteří hovořili o nasazení chemických zbraní.

Izrael povolal vojenské zálohy

Izrael se obává vyhrocení situace v Sýrii, proto preventivně částečně povolal vojenské zálohy. Svou armádu do stavu vysoké pohotovosti uvedl také Irák.

O částečné mobilizaci rezervistů rozhodl podle agentury AP kabinet izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na středeční mimořádné schůzce. Izrael se domnívá, že by Damašek mohl na případnou vojenskou intervenci Západu odpovědět útokem právě proti němu.

Izraelci kvůli obavám z útoku Sýrie nakupují ve velkém plynové maskyMobilizace se týká jednotek civilní obrany a záloh vyčleněných pro obsluhu protileteckých a protiraketových systémů. 

Izraelci kvůli obavám z útoku Sýrie na území Svaté země také v posledních dnech hromadně nakupují plynové masky (viz foto).

"Všechny politické a bezpečnostní síly v Bagdádu, v provinciích a po celém Iráku ohlásily nejvyšší stupeň pohotovosti," prohlásil irácký premiér Núrí Málikí.

Inspektoři OSN vyslaní do Sýrie potřebují podle generálního tajemníka Pan Ki-muna ještě alespoň čtyři dny na vyšetřování, zda k útoku chemickými zbraněmi skutečně došlo.

Informace z různých zdrojů nicméně ukazují, že za použití chemických zbraní je odpovědný vládní režim, prohlásil to po jednání NATO generální tajemník Anders Fogh Rasmussen. Spojenci podle něj plně podporují nynější vyšetřování vedené OSN. Použití chemických zbraní však nesmí projít bez odpovědi.

Británie předložila rezoluci OSN

"Použití chemických zbraní pokládáme za hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti," stojí v Rasmussenově prohlášení.

Spojené království vypracovalo rezoluci, která má odsoudit údajný chemický útok spáchaný minulý týden v Sýrii a vyžádat si povolení k ochraně civilistů. Oznámil to premiér David Cameron, který ji předložil ještě během středy.

Pětice stálých členů Rady bezpečnosti OSN, tedy Británie, Francie, USA, Rusko a Čína, se ale na rezoluci zatím nedohodla. Zástupci stálých členů ve středu za zavřenými dveřmi jednali několik hodin. Text rezoluce nyní kvůli dalším konzultacím postoupili svým vládám.

"Jsme přesvědčeni, že je čas, aby Rada bezpečnosti OSN převzala odpovědnost za Sýrii, když to za poslední dva a půl roku nedokázala udělat," řekl během jednání britský ministr zahraničí William Hague.

Dodal, že je nutné, aby se OSN pokusila zastavit krveprolévání v této blízkovýchodní zemi tím, že schválí příslušnou rezoluci. Ta podle něj vezme v úvahu "potřebná opatření" k ochraně civilistů. Také dodal, že jednání OSN o syrské krizi bude pokračovat i v nadcházejících dnech.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov svému britskému kolegovi podle Reuters řekl, že Rada bezpečnosti OSN by se návrhem rezoluce neměla zabývat do doby, než inspektoři OSN předloží o své práci v Sýrii zprávu.

Americké ministerstvo zahraničí v souvislosti s odmítavým postojem Ruska na půdě OSN k zásahu v Sýrii prohlásilo, že Damašku by nemělo být povoleno schovávat se za Moskvu.

Pokud dokument v radě projde, může být otevřením cesty pro připravovanou vojenskou intervenci. Očekává se ale, že Rusko a Čína jako stálí členové rady použijí právo veta, jelikož s intervencí nesouhlasí. Stejnou obavu vyslovil také Hague.

Cameron odpoledne jednal se zástupci národních bezpečnostních sil a shodli se, že nasazení chemických zbraní režimem Bašára Asada je neakceptovatelné a svět by se s ním neměl smířit, informoval premiér na svém twitterovém účtu:

Britský tisk v úterý napsal, že USA a jejich spojenci se pak odvolají na "odpovědnost chránit", tedy na doktrínu přijatou v OSN v roce 2005. Umožňuje členským státům intervenovat na ochranu obyvatelstva ohroženého genocidou, válečnými zločiny, etnickými útoky a zločiny proti lidskosti.

Rezoluci podpoří Německo a ke stejnému kroku vyzývá i Rusko. Cameron se snaží získat labouristy, kteří svoji podporu podmiňují právě postupem přes OSN.

Inspekce pokračuje

Odborníci na chemické zbraně by měli ve středu pokračovat v prohlídce míst u Damašku zasažených při údajném chemickém útoku minulý týden. První z nich prohlédli v pondělí, avšak jejich konvoj se dostal do palby, takže práci v úterý z bezpečnostních důvodů přerušili.

Ve středu odborníci svou práci obnovili a navštívili místo údajného chemického útoku u Damašku. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun řekl, že k dokončení práce potřebují ještě nejméně čtyři dny.

Inspektoři nemají mandát zjišťovat, kdo chemické zbraně použil. Jejich vyšetřování bude nicméně důležité pro rozhodování o případném útoku na Sýrii, který připravují některé západní státy.

Mluvčí OSN Alessandra Vellucciová řekla, že původně se počítalo s tím, že inspektoři zůstanou v Sýrii dva týdny. Přijeli v neděli 18. srpna s úkolem objasnit údajné chemické útoky z minulých měsíců. Nyní se ale soustředili na událost z minulé středy.

OSN uvádí, že důkazy, jež má zatím k dispozici, svědčí o tom, že v Sýrii byl použit určitý druh chemických látek. Kdo je ale použil, určit zatím nedokáže, připustil zmocněnec OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Lachdar Brahímí.

Podle agentury AP je nepravděpodobné, že by intervence připravovaná západními státy začala v době, kdy v Sýrii bude tým OSN. Pro načasování operace bude podle zdroje AP také rozhodující pracovní program prezidenta Baracka Obamy. Příští týden má být ve Švédsku a Rusku. Je nepravděpodobné, že by USA zahájily útok v době prezidentovy nepřítomnosti v zemi.

Asadovi hrozí i Al-Káida

Odvetou za chemický útok pohrozila syrské vládě i irácká odnož teroristické sítě Al-Káida. Podle svého prohlášení, které se dnes objevilo na internetu, chce skupina útočit na syrské bezpečnostní a vojenské cíle.

Skupina, která si říká Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), v textu uvádí, že Sýrii potrestá za spáchané masakry včetně toho z minulé středy, při němž byly použity chemické zbraně. ISIL o tom jednala se zástupci osmi skupin bojujících v Sýrii proti tamnímu režimu.

"Rozhodli jsme se pro odvetu v podobě vulkánu za masakry spáchané proti našim lidem ve východní Ghútě. Poslední z nich byl veden chemickými zbraněmi. Naše frakce rozhodly, že budou útočit na opěrné body režimu v Damašku, včetně sídel bezpečnostních složek, zásobovacích a podpůrných stanovišť, výcvikových center a infrastruktury," stojí v prohlášení, jež je datováno 26. srpnem.

Syrský režim chtějí za chemický útok potrestat i USA a jejich spojenci. Sýrie tvrdí, že útok nespáchala armáda, ale USA a Británie o tom už nepochybují. Na důkazy se ale stále čeká – měly by je dodat tajné služby a také inspektoři OSN, kteří jsou právě na místě.

Rusko vyklízí základnu v Tartús

Obavy z vojenského zásahu v Sýrii má také Rusko. Připravuje se na stažení svých lidí z námořní základny v syrském středomořském přístavu Tartús, informuje Reuters. Zdejší skromně personálně i technicky vybavená základna je jedinou ruskou zahraniční vojenskou základnou mimo území bývalého Sovětského svazu.

Slouží Rusům jako opora v Sýrii, jakož i k zásobování vojenských lodí při plavbách východním Středomořím. "Rusko podniká vše nezbytné, aby ochránilo bezpečnost svých zařízení na syrském území," ohlásila ruská diplomacie bez dalších podrobností.

Agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj z admirality uvedla, že personál základny se nalodil na opravárenskou loď zakotvenou v přístavu. Při odplutí by ji mohly doprovázet ruské vojenské lodě. Zpráva však neupřesnila, kdy by loď měla odplout ani kolik lidí má na palubě. Ministerstvo obrany se zdrželo vyjádření, mluvčí námořnictva nebyl k zastižení.

Rusko ve středu odpoledne zdůraznilo, že kvůli ochraně civilistů se staví "proti" rezoluci OSN, která by vojenskou akci namířenou na Sýrii schválila.

Asadův spojenec

Ruská média informovala o vyklizení základny ruskými vojáky už v červnu, ale ministerstvo obrany ujistilo, že základnu nikdo neopustil. Personál základny podle něj tvoří civilisté.

Ministerstvo neuvedlo žádná čísla, ale analytici odhadují, že ruské lodě obsluhuje asi stovka techniků. V Sýrii jsou také desítky tisíc ruských občanů, převážně Rusek provdaných za Syřany a jejich dětí. Moskva je Asadovým významným spojencem v občanské válce, která si od roku 2011 vyžádala životy více než 100 tisíc lidí.

Rusko zároveň dodává Damašku zbraně a brání přijetí rezolucí Rady bezpečnosti OSN, které by Asada odsuzovaly a hrozily sankcemi. Moskva také varuje Washington a jeho spojence před útokem na Sýrii, nicméně neplánuje se do konfliktu případně zapojit.

Česká republika je proti zásahu

Ze středečního prohlášení ministerstva zahraničí vyplývá, že Česká republika se k možnému mezinárodnímu vojenskému úderu v Sýrii staví rezervovaně. Česko připomíná, že nadále považuje za jediné účinné řešení syrského konfliktu cestu diplomatickou a mírovou. Je pro brzkou dohodu obou stran na příměří a zahájení jednání o politické transformaci země.

"Považujeme užití chemických zbraní za nepřípustné a v přímém rozporu s platnými mezinárodními úmluvami bez ohledu na totožnost pachatele a okolnosti útoku," stojí v prohlášení.

Velmi skeptická k případnému vojenskému zásahu v Sýrii je i sociální demokracie. "Jakákoliv vojenská akce má mít podporu OSN, jinak by ji Česko nemělo podpořit," prohlásil šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.

Podle Sobotky by případná vojenská intervence bez mandátu OSN mohla zhoršit napětí v regionu a vést k další eskalaci dlouhotrvajícího konfliktu. Jakákoliv akce by proto podle něj měla být realizována na bázi mezinárodního práva a měla by se opírat o mandát světové organizace.

Šéf ČSSD je přesvědčen, že v minulosti podobné zásahy vedly k velmi sporným výsledkům, a proto je prý třeba hledat diplomatické nástroje, včetně ekonomických sankcí nebo embarga na obchodování se zbraněmi. Jakékoliv nasazení chemických zbraní Sobotka odsoudil.

Mezinárodní zásah umožňuje doktrína "odpovědnost chránit"

Možnost zasáhnout proti státu, který se dopustí vážného porušení lidských práv, umožňuje koncepce "odpovědnost chránit" Organizace spojených národů. Příslušná rezoluce z roku 2006 tak postavila ochranu humanitárního mezinárodního práva nad právo jednotlivých států na nevměšování se.

Tato doktrína zdůrazňuje závazek každé země chránit své obyvatele před genocidami, etnickými čistkami nebo válečnými zločiny. Rada pro lidská práva OSN prověřuje, zda státy své odpovědnosti činí za dost a zda přitom spolupracují s mezinárodními organizacemi.

Pokud se prokáže, že vedení země je příliš slabé, aby lidská práva ochránilo, nebo o ochranu nejeví zájem, přechází tato odpovědnost na mezinárodní společenství. To tak může učinit v rámci konzultací a zprostředkování, nebo může nasadit mírové jednotky OSN.

V případě, že není možné zločinům proti lidskosti zabránit, je mezinárodní společenství vyzváno k přímému zásahu. Pokud se sankce jako forma donucovacího prostředku míjí účinkem, může Rada bezpečnosti rozhodnout o vojenském zásahu s cílem chránit lidská práva.

Rada bezpečnosti má také podle Charty OSN právo vojensky preventivně zasáhnout proti "agresorovi", který bezprostředně vojensky ohrožuje další státy. Přitom se rozlišuje mezi donucovacím opatřením pod vedením OSN a armádní akcí, k níž Rada bezpečnosti zmocní jiné země.

Článek 51 Charty OSN povoluje jednotlivým státům nasazení armádních sil teprve "v případě ozbrojeného útoku" z vnějšku. Někteří odborníci na mezinárodní právo to považují za nepřijatelné, neboť napadení musí nejdříve pod útokem agresorů snášet rozsáhlé pustošení.

Klasickým příkladem mezinárodně sporné preventivní války je takzvaná šestidenní válka z roku 1967, kdy Izrael zasáhl proti koalici Egypta, Sýrie a Jordánska. V roce 2003 ospravedlnily Spojené státy útok na Irák bez mandátu OSN jako preventivní válku s tvrzením, které se později ukázalo jako nepravdivé, že Irák ohrožuje světový mír zbraněmi hromadného ničení.

Videokomentář Lucie Beranové: Pro Obamu má smysl i omezený útok na Sýrii. Jako vzkaz Íránu
Beranova_Syrie.mp4.jpg
Související