Francie marně hledá po Evropě silného spojence, kteří by se k ní přidali a podpořili vojenský zásah v Sýrii. Německo útok už zamítlo, britský premiér s návrhem neuspěl v parlamentu, jehož nesouhlas podpořila i Belgie a Itálie a Španělsko vyžadují souhlas OSN.

David Cameron přesto vyzval USA, aby proti Sýrii zasáhly. Zdůvodnil to obavami z dalších chemických útoků. "Dnes víme, že (syrský) režim použil v minulosti chemické zbraně nejméně čtrnáctkrát," prohlásil.

Česko dává přednost diplomatickému řešení krize. Proti útoku se postavil premiér v demisi Jiří Rusnok i prezident Miloš Zeman.

Pro zásah je na starém kontinentě kromě Francie jen Chorvatsko, Dánsko, Řecko, Lotyšsko, Rumunsko a Kypr. Francie je navíc názorově rozdělená - neshodne se pravicová opozice, ani socialisté. Zelení jsou pro úder, proti je zase krajní levice i pravice.

Ruský prezident Vladimir Putin, který opětovně varoval Západ před útokem, prohlásil, že vojenský zásah v Sýrii bez mandátu OSN by byl agresí. Připustil ale, že Rusko má vlastní plán, jak situaci řešit.

Putin nevyloučil, že Rusko dá v Radě bezpečnosti OSN souhlas k útoku na Sýrii. K tomu by došlo však pouze v případě, že se bez jakékoli pochybnosti prokáže, že chemické zbraně použil režim Bašára Asada. Za současné situace Rusko podle Putina nevylučuje, že dodrží smlouvy na dodávku raket syrskému režimu.

Putin chce důkazy

"Pokud existují důkazy, že byly armádou použity chemické zbraně, pak musí být předloženy Radě bezpečnosti OSN. A musí být přesvědčivé," prohlásil Putin v rozhovoru pro AP a ruskou státní televizi.

Možnost, že chemický útok nařídil syrský prezident Bašár Asad, označil Putin jako "absurdní". Dodal, že pokud mu budou prezentované jasné důkazy o tom, jaké zbraně a kým byly použity, pak je Rusko "připraveno rozhodně a vážně jednat".

Na to říct, jak se Rusko zachová v případě amerického útoku na Sýrii, je prý ještě příliš brzy. "Máme vlastní nápady, co budeme dělat a jak se zachováme v situaci, která se vyvine směrem k použití sil... Máme své plány," prohlásil Putin v rozhovoru s agenturou AP a ruskou státní televizí.

Rusko dodalo Sýrii některé součásti raket S-300 tvořících obávaný systém protivzdušné obrany, celou dodávku, na niž obě země uzavřely smlouvu, však prozatím zmrazilo. Pokud však Západ zaútočí bez mandátu OSN, Rusko může dodávku dokončit, řekl prezident agentuře AP.

Putin pochválil evropské země, které vojenský zásah v Sýrii odmítají. Předpokládal prý dosud, že Evropa přijímá rozhodnutí koordinovaně "podle vzoru sjezdů Komunistické strany Sovětského svazu". Nyní se ale přesvědčil, že i na Západě "jsou lidé, kterým je drahá jejich svrchovanost, kteří analyzují situaci a mají dostatek odvahy k tomu, aby se rozhodli s ohledem na zájem vlastního státu".

Rusko podle Putina žádné hodnověrné důkazy o odpovědnosti Asadova režimu za chemický útok nemá. "Nemáme ani žádné údaje o těch chemických látkách. Není stále jasné, zda šlo o chemické zbraně, nebo o nějaké neškodné chemické látky a zda je použila skutečně oficiální vládní armáda," prohlásil Putin.

Videozáznamy jsou strašné, ale jako důkaz nestačí

Prezident zpochybnil i důvěryhodnost videozáznamů z místa chemického útoku, které podle západních zemí dokumentují jeho tragické následky.

"Jsou to děsivé obrázky," připustil šéf Kremlu. "Otázkou ale je, kdo je pořídil, co vlastně ukazují a kdo je za to odpovědný. Záběry nedávají odpověď na otázky, které máme. Existuje názor, že jde o montáž rebelů napojených na Al-Káidu, kteří se vždycky vyznačovali mimořádnou brutalitou," konstatoval Putin.

O situaci v Sýrii by chtěl Putin debatovat na nadcházejícím summitu G20 v Petrohradu v závěru tohoto týdne. Rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy, který kvůli kauze Edwarda Snowdena zrušil plánovanou dvoustrannou schůzku v Moskvě, prý Putin lituje. Doufá však, že si oba najdou čas na separátní jednání v Petrohradu.

Ruské námořnictvo posiluje flotilu ve Středomoří

Podle agentury Reuters se nicméně objevují náznaky o tom, že Rusko ve skutečnosti také podezírá Asadův režim z odpovědnosti za nasazení chemické munice, i když na veřejnosti to najevo nedává. S odvoláním na nejmenované západní zdroje agentura napsala, že podpora, kterou Kreml Asadovi poskytuje, je nyní slabší. Západní státy prý spoléhají na to, že jakmile vojenský úder proti Sýrii skončí, projeví Moskva víc ochoty k politickému řešení.

Ruské vojenské námořnictvo přitom dál posiluje svou přítomnost ve východním Středomoří. Podle moskevského tisku do oblasti nedaleko syrských břehů zamířila výsadková loď černomořské flotily Novočerkassk. Do čela svazku válečných plavidel operujících v regionu se během příštích deseti dnů postaví raketový křižník Moskva.

Rusko během letošního roku obnovilo svou středomořskou flotilu, kterou z rozpočtových důvodů rozpustilo v 90. letech. V oblasti donedávna operovalo pět ruských plavidel v čele s protiponorkovou lodí Admiral Pantělejev.

Od srpnového chemického útoku na Damašek, který vyvolal hrozbu amerického útoku proti pozicím syrské armády, Moskva do regionu vyslala nejméně tři nové válečné lodě.

Sýrie neustoupí, ani v případě třetí světové

Křižník Moskva přitom podle původních plánů do Středozemního moře namířeno neměl. Loď byla na cestě ke Kapverdským ostrovům, ale velení ruského námořnictva plány změnilo. Ve východním Středomoří by měla Moskva operovat už v polovině září.

Náměstek syrského ministra zahraničí Fajsal Makdad podle AFP řekl, že syrský režim neustoupí hrozbám Západu "ani v případě třetí světové války". Damašek už prý přijal veškerá nutná opatření k tomu, aby případnému vojenskému zásahu vzdoroval.

Důkaz, že útok mohl skutečně nařídit vládnoucí režim, zveřejnila německá tajná služba. Díky odposlechům získala telefonické vyjádření jistého činitele Hizballáhu, podle kterého se syrský prezident Bašár Asad dopustil chyby, když nařídil chemický útok. Libanonský Hizballáh aktivně podporuje Asadův režim.

Údajný příslušník Hizballáhu v rozhovoru s pracovníkem íránského velvyslanectví v Damašku rovněž říká, že Asad "ztrácí nervy", předložil německým poslancům šéf německé tajné služby BND. Pondělní bezpečnostní schůzky se zúčastnil i německý ministr zahraničí Guido Westerwelle.

Kazetové bomby a výzvy papeže Františka

Mezitím agentura AFP informovala, že jednotky syrské armády se v bojích proti povstalcům od poloviny loňského roku uchylují k "masivnímu" užívání nebezpečných kazetových bomb.

Vyplývá to z hodnotící zprávy o plnění mezinárodní konvence o kazetové munici, která vstoupila v platnost v roce 2010. Konvenci zakazující užití, šíření a hromadění těchto bomb podepsalo 112 států světa, Sýrie ale mezi nimi není.

Podle hodnotící zprávy syrské jednotky v rozsáhlém měřítku používaly kazetové bomby ve druhé polovině loňského a první polovině letošního roku. Obětí těchto zbraní se stalo velké množství civilistů. Do Sýrie se kazetová munice pravděpodobně dostala z Egypta a Ruska už před zahájením občanské války.

Papež František na středečním setkání s poutníky z Blízkého východu ve Vatikánu prohlásil, že římskokatolická církev "naléhavě pozvedá hlas s výzvou k zachování míru" ve válkou těžce zkoušené Sýrii. Vyzval také všechny, aby se připojili k jeho čtyřhodinovým vigiliím a modlitbám za mír. "Ať se výzva k míru rozletí po celém světě!" řekl papež věřícím z Jordánska, Iráku a Egypta.

Útěk Assadova generála

Zprávy o tom, že chemický útok provedl režim Bašára Asada, nejsou jednoznačně ověřené. To, že za útokem skutečně stojí syrská armáda, ale tvrdí americké a francouzské tajné služby, a syrská opozice. Ta ve středu oznámila, že bývalý syrský ministr obrany generál Alí Habíb Mahmúd uprchl do Turecka. Syrská státní televize vzápětí tuto zprávu popřela.

"Alímu Habíbovi se podařilo uniknout ze spárů režimu a teď je v Turecku. To ale neznamená, že se připojil k opozici," řekl člen syrské exilové opozice Kamál Labvání s tím, že byl informován západním diplomatem.

"Není pravda, jak některá média informovala, o cestě bývalého ministra obrany Alího Habíba Mahmúda ze Sýrie. Je stále u sebe doma," oznámila později syrská televize.

Pokud by zpráva o Habíbově útěku byla pravdivá, šlo by o nejvyššího alávitského činitele, který se rozešel s Asadem od povstání proti jeho vládě, které vypuklo v roce 2011.

Související