Zahraniční výbor amerického Senátu podpořil vojenský úder proti režimu syrského autokrata Bašára Asada. Pro bylo deset senátorů, sedm hlasovalo proti. Rozhodnutí předcházely spory o formulaci rezoluce. Výhrady měl zejména vlivný republikán John McCain, který žádal rozsáhlejší akci.

O zásahu v Sýrii debatuje také zahraniční výbor Sněmovny reprezentantů, dolní komory Kongresu. Následně dokument posoudí ještě plénum obou kongresových komor.

Rezoluce navržená Bílým domem, která zmocňuje hlavu státu k útoku na Sýrii, neprošla sice senátním výborem beze šrámů, ale hlavních bodů se připomínky nedotkly. Podle vedení senátního výboru může intervence trvat nejvýš 60 dní, ale Obama může požádat Kongres o prodloužení o dalších 30 dní. Vláda nesmí nasadit do bojových operací pozemní jednotky.

McCain, který stál v čele skupiny odmítající původní formulace, požadoval, aby Spojené státy podnikly více než jen raketový útok a další omezené akce. Mimo jiné chtěl, aby se schvalovaný dokument zmínil i o větší podpoře pro syrskou opozici a aby cílem americké vojenské intervence byla "změna na bojišti" ve prospěch rebelů.

Mezitím americký ministr obrany Chuck Hagel v zahraničním výboru Sněmovny reprezentantů prohlásil, že úder nebude "bodnutím špendlíku", ale že půjde o razantní akci, která omezí Asadovy vojenské možnosti. Odhadl, že útok bude stát "desítky milionů" dolarů (stovky milionů korun).

"Uvažujeme o různých nákladech v souvislosti s odlišnými možnostmi," řekl Hagel. "Bude to v desítkách milionů dolarů, v takovémto rozsahu."

Pentagon dosud žádné odhady nákladů nezveřejnil, mluvčí ministerstva obrany ale podle Reuters řekla, že resort by zřejmě úder financoval ze stávajících zdrojů, takže by o dodatečné přidělení peněz nežádal.

Podle Hagela je "velmi vysoká pravděpodobnost", že Asad opět použije chemické zbraně, pokud Spojené státy nepodniknou žádnou akci, která jasně ukáže nepřijatelnost využívání bojového plynu. S tímto názorem souhlasil i ministr zahraničí John Kerry, který takovou možnost podle Reuters označil za "stoprocentní".

Rozhodne až Kongres

Ze zahraničních výborů poputuje rezoluce do obou komor Kongresu, které by v plénu mohly rozhodnout příští týden.

Někteří republikánští i demokratičtí poslanci ovšem stále váhají, zda úder podpořit. Tvrdí, že vláda ještě nepředložila důkazy dostatečně potvrzující, že za útokem je Asad. Přímé důkazy chybějí i Moskvě, která pokládá americké indicie o podílu syrského režimu na chemickém útoku za nepřesvědčivé.

Prezident Vladimir Putin v rozhovoru pro agenturu AP dokonce naznačil, že videozáznam dokumentující tragické následky útoku může být montáží rebelů napojených na Al-Káidu.

Vojenský zásah západních států v Sýrii by bez mandátu OSN byl podle Putina agresí a otevřel by možnost nových ruských zbrojních dodávek Asadovi. Rusko navíc nezůstává u slov a posiluje svou vojenskou přítomnost v citlivém regionu východního Středomoří.

Do oblasti se vydal velký raketový křižník Moskva, dvě minolovky, průzkumná loď Priazovje a výsadková loď Novočerkassk. Podle ruských admirálů je posílená flotila připravena na "všechny varianty".

Související