Americký prezident Barack Obama bude nadále usilovat o podporu Kongresu pro vojenskou intervenci v Sýrii, přestože Damašek přistoupil na ruský návrh vzdát se chemických zbraní. Uvedl to mluvčí Bílého domu Jay Carney.

"Vidíme to jako potenciálně pozitivní vývoj a považujeme to za jasný výsledek tlaku na Sýrii," řekl Carney televizi v souvislosti se zprávami, že syrský režim se vzdá kontroly nad svými chemický zbraněmi.

Bílý dům si chce být jist, že Sýrie to myslí vážně, a proto v úterý Obama navštíví Kongres a bude přesvědčovat poslance, aby podpořili omezené údery proti Sýrii a později večer osloví v televizi Američany, řekl Carney.

Připustil, že ruský návrh by mohl znamenat pozitivní vývoj. "Do úterního rána syrská vláda nikdy ani nepřiznala, že má chemické zbraně. Nyní to udělali," řekl Carney.

Senát má jednat o rezoluci podporující omezené vojenské údery, ale zakazující nasazení amerických pozemních jednotek v bojových operacích v Sýrii. Ale podle senátních zdrojů zřejmě na hlasování tento týden nedojde.

Agentura AP uvedla, že skupina demokratických a republikánských senátorů připravuje alternativní rezoluci. Navrhuje údajně, aby Rada bezpečnosti OSN stanovila konkrétní časový limit - zřejmě 60 dní -, během něhož by Sýrie musela chemické zbraně odstranit. Pokud tak neučiní, měl by Obama pravomoc k vojenskému útoku.

Většina zákonodárců i americké veřejnosti je zatím proti vojenské operaci v Sýrii, který má být reakcí na chemický útok na předměstí Damašku z 21. srpna. Washington jej připisuje Asadovu režimu.

Dohoda s Moskvou zajištění zbraní negarantuje

Rusko v úterý oznámilo, že už s Damaškem pracuje na konkrétním plánu, jak mezinárodnímu společenství předat kontrolu nad syrským arzenálem chemických zbraní. I kdyby se nakonec Moskvě opravdu podařilo dosáhnout v tomto smyslu konečné dohody s Bašárem Asadem, bude podle expertů zajišťování a odstraňování syrských chemických zbraní v praxi velmi obtížné, ne-li nemožné.

Sýrie nikdy nepodepsala Úmluvu o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní (CWC), která je v platnosti od dubna 1997 a která zakazuje výrobu a použití chemických zbraní. Už v roce 1925 se však Damašek připojil k o něco mírnější Ženevské dohodě zakazující používání chemických zbraní.

Má se za to, že Sýrie skladuje chemické zbraně na desítkách míst po celé zemi a pro zbrojní inspektory by uprostřed kruté občanské války bylo velmi nebezpečné pokoušet se arzenál zajistit.

"Je to hezká myšlenka, ale její naplnění bude obtížné. Sýrie je teď uprostřed krvavé občanské války a masakruje vlastní občany. Myslíte, že se zabíjením najednou přestane jen proto, aby inspektorům dovolila zajistit a zničit všechny chemické zbraně?" řekl agentuře Reuters nejmenovaný představitel americké administrativy.

Inspektoři by záviseli na údajích syrské armády

Další velký problém představuje fakt, že svět toho o syrských chemických zbraních mnoho neví; neexistuje tedy nezávislý zdroj, s jehož pomocí by bylo možné informace syrského režimu beze zbytku ověřit. Zbrojní inspektoři by jednali pouze na základě údajů od syrské vlády, což by jistě vyvolalo diskusi o tom, zda Asad skutečně přiznal celý svůj arzenál a zda někde potají neskrývá další chemické zbraně.

Na druhou stranu však odborníci vidí řadu možností, jak vystopovat skutečně všechny zbraně - nabízí se třeba srovnání skladových zásob s dokumenty o výrobě chemikálií a další křížové kontroly s různými typy vládních dokumentů. Takový postup by každopádně trval dlouhé měsíce.

Amy Smithsonová, odbornice na chemické a biologické zbraně z amerického Centra Jamese Martina v rozhovoru s agenturou Reuters připomněla, že autoritářské režimy v minulosti nikdy nepřekypovaly zvláštní upřímností pokud šlo o údaje o jejich zásobách zbraní hromadného ničení.

"Iráčané lhali až se jim od pusy prášilo. Dělali co mohli, aby tyto supertajné zbrojní programy udrželi pod pokličkou," tvrdí Smithsonová. Nijak zvlášť sdílná nebyla ani Libye.

Asad svůj chemický arzenál přesouvá

Jeden z vysoce postavených dezertérů ze syrské armády agentuře Reuters nedávno popsal, že syrská armáda přesunula většinu chemických zbraní do oblastí ovládaných alávity v provincii Latakíja a do míst poblíž středozemního pobřeží. Část arzenálu prý ale dál zůstává v Damašku a jeho okolí. Předseda amerického sboru náčelníků štábů Martin Dempsey minulý týden v Kongresu řekl, že se Asad snaží chemické zbraně udržet v bezpečí.

"Asad má chemický arzenál pod kontrolou, ale čas od času jej přesouvá. Bezpečnost a změna lokací uskladnění společně s velmi nejistou situací na bojišti, kde se angažuje i opozice, by znamenala obrovskou výzvu," řekl Reuters další nejmenovaný zdroj z okolí americké vlády.

Překážkou na cestě ke kýžené likvidaci syrských chemických zbraní se může stát i proces schvalování příslušné rezoluce v Radě bezpečnosti OSN, bez níž se plán nemůže uskutečnit. Vášnivá diskuse se povede o to, jak ostré formulace bude rezoluce obsahovat a jaké sankce budou Sýrii hrozit v případě nesplnění podmínek, upozorňuje analytička BBC Bridget Kendallová. A velkou roli opět sehraje klíčový spojenec Sýrie - Rusko.

Iniciativy se chopili Francouzi

Pětibodový návrh rezoluce v úterý předloží Radě bezpečnosti Francie. Po Damašku požaduje "neprodlené" odkrýtí rozsahu jeho chemického programu a předání chemické zbraně mezinárodnímu společenství k likvidaci. Varuje také před "vážnými následky", pokud by syrská vláda neuposlechla.

"Ruský ministr zahraničí učinil návrh... To nemůže být zneužito jako pouhý manévr, který by nás odvedl od našeho cíle. Proto jsme převzali iniciativu," řekl Fabius, jehož země podpořila možný útok na Sýrii a je také jedním z pěti stálých členů RB OSN.

K ruskému návrhu se většina zemí postavila pozitivně. Britský ministerský předseda Cameron ale žádá, aby Rusko a Sýrie dokázaly, že návrh myslí upřímně. "Ruská vláda a Asadův režim musí ukázat, že iniciativa je myšlena vážně a upřímně," prohlásil Cameron. Podle něj zůstává ještě spousta otázek nezodpovězených a proces reakce na syrský chemický útok se nesmí vléci donekonečna.

Ruský návrh nevyvolal nadšení u ministrů zahraničí členských států Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).

"Slyšeli jsme o té iniciativě...Týká se chemických zbraní, ale neumožňuje ukončit krveprolévání mezi Syřany," prohlásil v úterý šéf bahrajnské diplomacie šajch Chálid bin Ahmad Chalífa, jehož země nyní GCC předsedá. Rada tvořená zeměmi se sunnitskými vládami podporuje syrskou opozici v jejím boji proti režimu v Damašku.

Související